Brusel se připravuje na celní válku s Amerikou

Brusel se připravuje na celní válku s Amerikou

koláž Hrot24 / Canva / Shutterstock.com

Obchodní válka

Brusel má bazuku na Trumpa. V případě cel dopadnou represálie na Google a spol.

Evropská unie se nechce nechat zastrašit uvalením amerických cel na evropské zboží. V případě obchodní války s největší ekonomikou světa hodlá zacílit regulaci na americký technologický sektor.

František Novák

Celní válku používá Donald Trump od nástupu do Oválné pracovny jako hlavní ekonomickou zbraň vůči zemím, které na americký trh více dovážejí než nakupují od amerických firem. U Mexika a Kanady platnost tarifů zatím odsunul o měsíc, v případě Číny se už naplno rozbíhá spirála zavádění cel.

Také Evropská unie, která zatím nečelí bezprostřednímu zavedení drakonických poplatků za dovoz zboží na území USA, se už připravuje na scénář vyhrocené obchodní války se Spojenými státy.

Zvažuje možnost silné regulace pro americké zástupce technologického sektoru, kterou umožňuje takzvaný Nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI), jenž Unie přijala v roce 2023.

Tato ekonomická bazuka, jak ACI přezdívají unijní diplomaté a úředníci, má odradit třetí strany od zavádění cel a dalších ekonomických restrikcí vůči zemím EU. Mohla by zasáhnout zejména americký technologický sektor a další firmy ze Silicon Valley, uvedl britský list Financial Times s odkazem na zdroje z Evropské komise.

Nástroj proti ekonomickému nátlaku se začal připravovat už během prvního funkčního období Donalda Trumpa a po roce 2023 byl použit na odstrašení Číny. Trumpovy výhrůžky směrem k Dánsku, že na skandinávské království uvalí cla, pokud mu nepostoupí Grónsko, spustily hlubší debatu ve vedení Unie o využití ACI vůči Americe.

Nasazení proti americkým technologickým obrům a přijetí zákazu poskytování jejich služeb na unijním trhu by bylo podle mínění Bruselu oprávněné. Centrum Evropské unie tvrdí, že se jedná o nejtvrdší unijní reakci, která neodporuje mezinárodnímu právu.

ACI umožňuje zrušit ochranu práv duševního vlastnictví zahraničních firem, což by dopadlo například na prodej softwaru nebo na streamovací služby. Nástroj může také zablokovat přímé zahraniční investice a omezit přístup na unijní trh i pro finanční a pojišťovací instituce.

Trump už v minulých dnech kritizoval restriktivní politiku EU vůči americkým technologickým firmám a uvalení pokut za porušování pravidel hospodářské soutěže na Google a Apple. Zatím ale neuvedl, kdy chce uvalit cla na evropské zboží.

Hrozby amerického prezidenta už řešili ministři obchodu unijní sedmadvacítky. Většina z nich měla podpořit uvalení represivních opatření na USA, pokud to bude nutné. S odvetnými kroky ale musí souhlasit 15 z 27 členských zemí EU. Uvalení odvetných cel EU na USA – mimo jiné na ocel a hliník – trvalo v roce 2018 tři měsíce.