Miroslav Papoušek je partnerem v advokátní kanceláři Valíček & Valíčková
foto: Epic PR / archiv Miroslava Papouška
Jak předat firmu dětem bez hádek a zmatků? Pomůže svěřenský fond i rodinná ústava
Mnoho zakladatelů českých firem stojí před zásadním rozhodnutím: jak naložit s firmou, kterou budovali třicet let, až sami ustoupí do ústraní? Jak ji předat dětem nebo jiným nástupcům tak, aby neztratila kontinuitu, hodnotu a smysl? Odpověď není jednoduchá – a rozhodně nespočívá pouze v sepsání závěti.
Miroslav Papoušek
Závěť zůstává nejčastějším prostředkem, jak formálně předat majetek dalším generacím. Její atraktivita spočívá v jednoduchosti, ale právě ta se může v případě rodinných firem stát problémem. Závěť sice určuje, kdo majetek zdědí, ale nijak neřeší, jak bude firma dále fungovat, kdo ji povede a kdy přesně přechod nastane.
Bez jasně stanovených pravidel se podnik po smrti zakladatele může ocitnout ve vzduchoprázdnu – právním i provozním. A to je zvlášť riskantní ve chvíli, kdy dědici nejsou na převzetí řízení připraveni nebo o něj vůbec nejeví zájem.
Když děti nemají zájem, ale firma musí pokračovat
Jedním z řešení, které si získává stále větší oblibu, je svěřenský fond. Zakladatel do něj může vložit obchodní podíly a přesně nastavit pravidla, jak bude majetek spravován, komu z něj plyne užitek a za jakých podmínek.
Typická je například situace, kdy děti nemají zájem vést firmu, ale zakladatel chce zachovat jednotu majetku a zajistit jim příjmy. V takovém případě může správu svěřit profesionálnímu externímu manažerovi, který se řídí předem stanovenými pokyny.
Předání firmy není jednorázový akt, ale proces, který ovlivňuje nejen budoucnost podniku, ale i vztahy v rodině.
Díky fondu může firma fungovat i bez přímého zapojení potomků do jejího řízení. Ti zůstávají beneficienty – mají nárok na výnosy, aniž by museli řešit každodenní provoz. Pokud se v budoucnu rozhodnou aktivně zapojit, fond to umožní – ale za předem daných podmínek.
Aktivní řízení nebo ochrana hodnot? Nástroj je třeba volit podle cíle
Dalšími strukturami, které hrají důležitou roli v plánování nástupnictví, jsou rodinný holding a rodinná nadace. Každý z nich plní jinou funkci.
Holding umožňuje efektivní správu podniků pod jednou střechou. Zakladatel si v něm často ponechává klíčové rozhodovací pravomoci, ale zároveň může začít zapojovat další generaci – a to postupně a s rozvahou.
Oproti tomu nadace plní spíše roli ochránce. Nelze ji založit za účelem zisku, ale slouží k dlouhodobému uchování majetku a podpory určitých hodnot, které rodina sdílí. Typicky jde o udržení soudržnosti, podporu vzdělávání, kultury nebo veřejně prospěšných aktivit.
Měkké dohody, které mohou mít tvrdý dopad
Vedle formálních právních nástrojů se stále více prosazují i neformální dohody, jako jsou rodinná ústava nebo rodinná rada.
Jejich síla spočívá v tom, že nastavují jasná pravidla hry: kdo se může zapojit do řízení, jak se bude rozhodovat, jak budou rozdělovány zisky a co dělat v případě sporů. Pokud se tyto dohody promítnou do stanov společnosti nebo do statutu fondu, mají i právní účinky.
Jedním z řešení, které si získává stále větší oblibu, je svěřenský fond.
Rodinná rada navíc poskytuje důležitou platformu pro komunikaci – zejména v rodinách, kde ne všichni členové aktivně působí ve firmě, ale přesto mají legitimní zájem o to, co se s jejich majetkem děje.
Kdo neplánuje, riskuje
Na otázku, jak firmu předat další generaci, neexistuje univerzální odpověď. Každá situace vyžaduje individuální přístup a často kombinaci více právních i organizačních nástrojů.
To hlavní je začít včas. Předání firmy není jednorázový akt, ale proces, který ovlivňuje nejen budoucnost podniku, ale i vztahy v rodině.
Autor je partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
