Legislativu o zastropování nájmů u půldruhého milionu bytů v soukromém vlastnictví, která měla zlepšit dostupnost bydlení, minulý týden zrušil Ústavní soud.

Přestože jde o rozumný verdikt, radost zastánců volného trhu kalí jedna drobnost. Němečtí ústavní soudci nezakročili ve prospěch trhu – pouze konstatovali, že zásahy do cen nepřísluší spolkovým zemím, ale pouze parlamentu na celonárodní úrovni.

Pro obyvatele Berlína je to nicméně i tak dobrá zpráva. Uplynulý rok ukázal, že zastropování činží situaci na trhu nejenže nezlepšilo, ale naopak zhoršilo. Z regulace těžili šťastlivci se smlouvami v „zastropovaných“ bytech, neregulovaný zbytek trhu ale zdražoval, a to vyšším tempem než další velká německá města. Cenový strop také vedl k omezení investic do činžáků, což vedle jejich obyvatel pocítili na úbytku zakázek i tamní řemeslníci.

Levicový Berlín tak bude muset hledat jinou cestu, jak pomoci střední třídě k bydlení za přijatelnou cenu. Nabízí se jeden pravicový tip. Obyvatelé města by mohli přehodnotit názor na výstavbu na části zrušeného letiště Tempelhof. V referendu v roce 2014 development na čtvrtině plochy, která celkem činí asi 300 hektarů, odmítli téměř dvěma třetinami hlasů.

Ano, ukousnutím části plochy by Berlín nejspíš přišel o titul města, kde lze pořádat pikniky v největším parku v centru na světě. Je ale otázkou, jestli to není přijatelná cena za zmírnění bytové krize, které by desítky tisíc nových bytů přinesly.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.