Příběh pro pamětníky z roku 2012 byl o nákupu nákladních letounů Casa z let 2007 až 2008. Policie tehdy obvinila poslankyni a exministryni Vlastu Parkanovou, že nechala ve vládě schválit nákup letadel, která byla údajně předražená. Parkanová prý porušila své povinnosti, když si na cenu letadel nenechala udělat nezávislý posudek, přestože jí zákon nic takového neukládal a při nákupech vojenské techniky se tak nikdy nedělo.

Motiv byl vskutku bizarní. Měla se chtít zavděčit premiéru Topolánkovi, který ji prý neměl rád a nechtěl ji ve vládě. Proč by měl být Topolánek za nákup letadel nějak vděčný, se přitom policisté nijak nedobrali a celou kauzu postavili na svém vlastním posudku, který tvrdil, že si Parkanová posudek skutečně měla udělat a letadla byla prý o více než 700 milionů předražená.

Věc se tři roky vyšetřovala a pět let soudila. Před týdnem soudkyně Bindrová policejní rozsudek roztrhala na kusy tak, že jeho autor by měl chodit kanálem. Rozsudek sice není pravomocný, ale že by odvolací soud verdikt o nevině zvrátil, je krajně nepravděpodobné.

Takže do sbírky životů bezdůvodně zničených trestním stíháním přibyl další exemplář, a to zcela podle očekávání lidí, kteří případ znali. Že by někdo v policii a státním zastupitelství vyvozoval z těchto exemplárních případů zneužití orgánů v trestním řízení k podivným politickým cílům, o tom se nám ani zdát nemůže. Mimochodem vyšetřovatel Parkanové, plukovník Mazánek, má za sebou i další podobné případy. Například v kauze ředitele odboru městského investora pražského magistrátu Jana Beránka obvinil, že při dostavbě Blanky způsobil městu stamilionovou ztrátu, načež soudkyně Beránka osvobodila a prohlásila, že naopak stamiliony městu ušetřil. Přes tyto zvláštní „úspěchy“ se stal před dvěma lety ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu.