Stane se Vladimir Putin králem lithiové říše?
Ilustrační foto: Hrot24, vygenerováno ve Stabble Diffusion
Ruské nerostné bohatství
Kreml by si rád podrobil lukrativní světový trh s lithiem. Zatím mu to ale moc nejde
Nejrozlehlejší země světa má obrovské zásoby lehkého kovu, který je nezbytnou součástí baterií do elektromobilů a úložišť energií. Zatím ale lithium neprodukuje. Kreml to chce změnit.
redaktor
Rusko se chce stát v globálním měřítku významným producentem lithia. Lukrativnímu trhu dosud v těžbě a produkci dominuje kromě Austrálie a Chile také Čína. Ta z velké části ovládá i dodavatelské řetězce klíčového kovu nezbytného pro výrobu lithium-iontových baterií.
Akumulátory se používají nejen pro pohon elektrických aut, ale také jako úložiště energie z obnovitelných zdrojů.
„Výroba tohoto kovu je bez nadsázky strategicky důležitý úkol,“ prohlásil loni na podzim ruský prezident Vladimir Putin. Západní sankce totiž zasáhly ruskou produkci ropy a zemního plynu, těžba dalších nerostů by mohla zlepšit příjmy ruského rozpočtu.
I když mají Rusové v zemi odhadem jeden milion tun lithia, což je množství srovnatelné se zásobami Spojených států, narážejí stále na řadu překážek, napsal web Business Insider.
Největší ložisko lithia na ruském území se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě země. Jedná se o naleziště Kolmozerskoje.
Za projektem Polar Lithium, který vznikl v roce 2023, stojí ruská státní jaderná společnost Rosatom a producent niklu a paladia Nornickel. Technickou podporu má poskytovat čínská společnost MCC International Incorporation.
S těžbou by se mělo začít okolo roku 2030. Rusko chce produkovat až 45 tisíc tun hydroxidu a uhličitanu lithného ročně, což by jej podle současné produkce řadilo celosvětově na druhé místo, těsně před Chile.
Rosatom optimisticky tvrdí, že chce ovládnout až deset procent celosvětového trhu s touto surovinou.
Západní analytici ale připomínají řadu překážek, kterým Rusko čelí. Bývalý americký prezident Joe Biden ještě před koncem svého funkčního období zařadil společnost Polar Lithium na americký sankční seznam. Tento krok by mohl odradit čínského partnera, aby na projektu dále participoval.
Číňané se měli přitom zaměřit na klíčové části projektu: průzkum ložiska a dodávek technologií pro těžbu a zpracování rud, které lithium obsahují. Měli také Rusům pomoci s výrobou akumulátorů. „Zkušený čínský partner nám pomůže rychleji vytvořit high-tech průmysl pro výrobu baterií v Rusku,“ chlubila se loni společnost Nornickel po slavnostním podpisu smlouvy.
Americké sankce, kterými vyhrožuje Kremlu i nový americký prezident Donald Trump, by ale mohly omezit plánovanou integraci čínských a ruských dodavatelských řetězců v sektoru těžby a produkce vzácných kovů, varovala analytička pro geopolitická rizika Vita Spivaková z americké poradenské společnosti Oliver Wyman Forum.
Rovněž Pavel Devjatkin z neziskové organizace The Arctic Institute míní, že se čínské firmy nechtějí stát terčem druhotných amerických sankcí. Produkce ruského lithia v arktické oblasti je tak pro následující roky ohrožena.
