Bez zavírání, propouštění a snižování mezd to prostě nepůjde, prohlásil šéf značky Volkswagen (VW) v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag (odkaz) jen několik dnů před ohlášenou stávkou odborářů.
Ti mají v Německu a ve Volkswagenu speciálně tradičně velmi silnou pozici. Bez jejich souhlasu se automobilka prakticky nehne – třeba přesun výroby z Německa do země s levnější pracovní silou bývá vykompenzován zvýšením mezd nebo jinými benefity pro domácí zaměstnance.
Při postupující automatizaci výroby a orientaci na kontrukčně jednodušší elektromobily už není lidské síly potřeba tolik jako kdysi. Němečtí zaměstnanci, chránění kolektivními smlouvami, tedy pracují stále méně, ale za stále více peněz.
Výsledkem je, že Německo, kde VW zaměstnává téměř 45 procent svých pracovníků (v deseti továrnách jich je asi 300 tisíc), má nejvyšší náklady na pracovní sílu v automobilovém průmyslu na světě. V průměru jde o 62 eur (skoro 1570 korun, data z roku 2023) na hodinu, což je o třetinu více než před deseti lety.
„Naše náklady na výrobu jsou v současnosti o 25–50 procent vyšší, než jsme plánovali. To znamená, že jednotlivé německé závody jsou dvakrát tak drahé oproti konkurenci,“ spočítal Schäfer.
Pokud chce automobilka přežít, logicky se musí uchýlit k něčemu, co ještě ve své 87leté historii neudělala – uzavření několika svých závodů přímo na německém území. Výrobní kapacity jsou vzhledem k vývoji na trhu zkrátka příliš vysoké. „Byly plánovány na přibližně 16 milionů vozů ročně, trh se ale nyní scvrkl na 14 milionů,“ vysvětlil Schäfer.
Jednou z továren, jež je obzvláště ohrožena, je ta v Osnabrücku v Dolním Sasku. Nedávno přišla o významnou zakázku od Porsche, dceřiné společnosti VW. Její uzavření by však mohlo čelit politickému odporu, protože vláda Dolního Saska je s podílem 20 procent druhým největším akcionářem Volkswagenu.
Pan Úsporný
Thomas Schäfer byl do čela značky Volkswagen povolán po ani ne dvouletém působení v české Škodě. Tam přišel v roce 2020 s podobným úkolem – a jako škrtač nákladů se osvědčil.
A zhurta začal i v Německu. Díky jeho úsporným opatřením už VW ušetřil 7,5 miliardy eur (190 miliard korun) a poměr příjmů vynaložených na pracovní sílu se mu podařilo srazit z 18,2 procenta v roce 2020 na loňských 15,4 procenta.
To ale nestačí, potřebuje někde vzít ještě čtyři miliardy eur (101 miliard korun). Mzdové náklady navíc i nadále spolknou daleko vyšší procento výnosů z prodejů, než je tomu u konkurence.
BMW, Mercedes-Benz i Stellantis se vejdou do 9–11 procent. Ve Francii, Itálii a Španělsku, kde má řada konkurenčních automobilek své závody, vydělávají pracovníci v automobilovém průmyslu 47, 33, resp. 29 eur na hodinu (734–1190 korun), jak ukazují data Sdružení německého autoprůmyslu.
Výdaje VW zvyšuje i to, že firma zaměstnává neuvěřitelné množství administrativních pracovníků. Jejich počet se údajně blíží počtu dělníků v továrnách firmy, řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený se situací.Podle interního dokumentu, který má agentura k dispozici, počet pracovníků v továrnách VW za posledních zhruba pět let klesl o více než osm tisíc, zatímco počet lidí v administrativě vzrostl o přibližně čtyři tisíce.
Fixní náklady jsou vyšší i proto, že si firma si celou řadu komponentů vyrábí sama a „in-house“ vyvíjí i vlastní software, řekl Reuters analytik investiční společnosti Stifel Daniel Schwarz. (odkaz) „Značka VW je lídrem na evropském trhu od roku 2005. (...) Její auta jsou konkurenceschopná. Problém není v produktu, ale v nákladech,“ vysvětlil.
Odboráři přesto odmítají, že by mzdy tvořily významnou část nákladů společnosti, a vyzývají vedení, aby škrty provádělo jinde. Zatímco Volkswagen plánuje snížit mzdy o deset procent, odbory původně naopak požadovaly sedmiprocentní navýšení. Argumentovaly i tím, že Volkswagen vydělává víc nežli další značky koncernu.
Před pár dny přišly s kompromisním protinávrhem, který by firmě ušetřil 1,5 miliardy eur (bezmála 38 miliard korun). Podmiňují to ale zachováním všech pracovních míst a dál už nehodlají ustoupit ani o píď. Volkswagen namítá, že úspory jsou nutné a i po plánovaném snížení budou jeho mzdy nadále pro zaměstnance velmi atraktivní.
Koncern nyní navíc přišel o část své investice do švédského výrobce baterií do elektromobilů Northvolt. Jak v pondělí informoval Reuters, VW významně snížil účetní hodnotu svého 21procentního podílu v Northvoltu, jenž minulý týden požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu před věřiteli.
Kolik přesně VW odepsal, není známo. Na konci loňského roku činila účetní hodnota podílu 693 milionů eur (zhruba 17,5 miliardy Kč).
