Přes obě firmy chce Praha naplňovat dlouhodobou strategii města – ve hře je velké tepelné čerpadlo na Rohanském ostrově nebo výroba vodíku v Malešicích.

Dlouhodobá strategie Prahy v oblasti teplárenství

Půl milionu Pražanů a celá řada firem dnes využívá systém centrálního zásobování teplem. Většinu tepla Praze dodává první blok Mělnické elektrárny, která jej produkuje spalováním hnědého uhlí. Právě transformace nebo odstavení velkých fosilních zdrojů jsou hlavní opatření, kterými chce Česká republika dosáhnout splnění svých klimatických závazků. Stejně jako hlavní město, které v roce 2021 přijalo Klimatický plán Prahy do roku 2030. Vedení městského podniku Prometheus ES vidí jako součást udržitelné budoucnosti teplárenství v Praze nové ekologické zdroje jak tepla, tak elektřiny.

Možností je celá řada: velké tepelné čerpadlo na Rohanském ostrově, využití kalů a rekuperace tepla z čistírny odpadních vod na Císařském ostrově či výroba vodíku v areálu ZEVO v Malešicích. „Prioritně se řeší velké zdroje tepla, to ale někdy odklání debatu od komplexního pohledu na energetiku města, která bezpochyby bude kopírovat efektivní trend decentralizace a lokalizace tepelných zdrojů. Tento děj by neměl být ponechán spontánnosti trhu, ale měl by být regulován tak, aby se investice do nových technologií vyplácely, plnily definované enviromentální a energetické cíle a byly prospěšné obyvatelům města,“ upřesnil radní Hl. m. Prahy Jan Chabr.

Úspory, plynofikace, rekuperace odpadních vod nebo modulární reaktory

Energetická síť 21. století musí být především flexibilní. Takovou možnost nabízí větší podpora elektrifikace, jde především o technologie umožňující využít elektrickou energii k výrobě tepla: infratopení či fotovoltaika. A právě Praha má s přeměnou energetiky již zkušenosti – zatím v malé městské části Kbely, kde Prometheus ES realizoval kompletní transformaci energetiky městské části, která se v minulosti dlouhodobě potýkala s nestabilitou dodávek a růstem cen pro spotřebitele. Nyní Kbely disponují efektivními rozvody napojenými na moderní plynové kotelny a kogenerační jednotky, které budou doplněny fotovoltaickými systémy.

V Michelském areálu, vlastněném Pražskou plynárenskou, firma Prometheus zahájila projekt plné energetické soběstačnosti celého objektu, který díky fotovoltaice bude schopen z přebytků elektrické energie produkovat zelený vodík. A to ve spolupráci s Pražským dopravním podnikem, který připravuje pilotní projekt na využití vodíku v autobusech městské hromadné dopravy.

Možná největší výzvou pro pražskou energetiku bude v budoucnu výstavba modulárního jaderného bloku v okolí hlavního města. Jejich výhodou je kromě vysokého výkonu především nižší pořizovací cena, nejde totiž o běžnou stavbu: většina elektrárny se vyrobí předem v továrně. Vyhýbá se tím častým prodražením a zpožděním projektu. Vize hlavnímu městu rozhodně nechybí, jestli se je ale podaří uvést do provozu, nebo zůstanou pouze na papíře, uvidíme během několika let.