Když Alena Schillerová ještě jako ministryně financí (ANO) tlačila na to, aby se ve firmách zavedl takzvaný stravenkový paušál, argumentovala také tím, že si díky tomuto opatření bude moct dát k obědu teplé jídlo v restauraci nově až milion zaměstnanců.

Po dvou letech se ukazuje, že si to číslo vycucala z prstu. Aktuální zpráva Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukázala, že oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců spokojeně pomlaskávajících u stolů činí nárůst pouhých 55 tisíc osob – a to navíc pouze čtvrtina z nich využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době. Připomeňme, že stravenkový paušál je alternativou k tradičním papírovým stravenkám.

Pozoruhodný je také druhý bod analýzy, podle níž firmy využívají daňově zvýhodněný stravenkový paušál spíše ke svému zvýhodnění, totiž tolik známé daňové optimalizaci. Takže paušál má také negativní fiskální dopady: letos to bude podle odhadů CETA 3,8 miliardy až 5,6 miliardy korun. V příštích letech toto číslo může vzrůst, dokonce několikanásobně.

Exministryně Schillerová se ovšem nemusí obávat, že by jí ve Sněmovně někdo tento krok zpětně vyčítal. Se zavedením paušálu totiž souhlasili i mnozí opoziční politici (a také některé oborové organizace), kteří jsou dnes součástí vládní koalice.

Mohou se ale při podpoře zaměstnaneckého stravování vydat cestou doporučovanou CETA, tedy upřednostnit firemní kantýny a současný systém stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu.