Schillerová zase vytahuje EET. A ti zlí a potrestaní opět budou živnostníci, jak je v Česku zvykem
Podnikatelé, jejichž byznys generuje skutečně významné daňové úniky, zcela zjevně dokázali v době fungování EET systém obcházet. A ti, kdo to neuměli nebo se báli, zhusta zavírali hospody a maličké vesnické obchody, píše v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Jasný favorit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, hnutí ANO, má už svůj první tahák volební kampaně. Návrat elektronické evidence tržeb. Exministryně a možná příští opětovná ministryně financí Alena Schillerová totiž považuje za neúnosné, že spousta hospod a kiosků, zejména na venkově, odmítá platby kartou, a tudíž nutně šidí na daních. Kdyby nešidily, měla by vláda peněz na důchody dost a nemusela by dělat důchodové reformy, které navíc reformami nejsou, míní.
Jestli se zase objeví reklamní spoty s desítkami nemocnic a stovkami nových škol, které se z vymožení dosud neodváděných daní postaví, nevíme. Zato víme, že původní EET byla blamáž s mizivým výnosem. Samotné ministerstvo financí odhadlo navýšení výnosu daní o dvanáct miliard a nikdy neukázalo, z čeho to vypočítalo. A že v tom nejsou započteny náklady státu a podnikatelů na vybudování a provoz systému, je samozřejmé.
Zda od toho tenkrát Schillerová odečetla ztrátu ze snížení DPH z čepovaného piva, si už člověk moc nepamatuje. A proč během covidu Babišova vláda EET vypnula, také není jisté. Zřejmě v domnění, že si hospodští během krátkých období otevřených podniků budou moci naloupit náhradu za lockdowny.
Fialova vláda pak rušila fakticky nefunkční systém. Ale podstatné je, že i kdybychom počítali s tím, že by skončená inflace navýšila výnosy o polovinu, jsme pořád na osmnácti miliardách korun. Z toho třetinu si v rámci dělení výnosu daní mezi stát, obce a kraje ukousne komunál.
Ale důchodový systém by bez reforem za nějakých dvacet let dělal pět procent HDP, tedy 350 miliard korun v dnešních cenách. A rozpočet má mít schodek 241 miliard. Představa, že tento „boj se šedou ekonomikou“ vynese kromě politických bodů u lidí věřících, že „všetci kradnú“ i nějaké podstatnější příjmy, byla, je a bude vždy jen pouhou iluzí.
Má to řadu důvodů. Především ten, že podnikatelé, jejichž byznys generuje skutečně významné daňové úniky, zcela zjevně dokázali v době fungování EET systém obcházet. A ti, kdo to neuměli nebo se báli, zhusta zejména na venkově zavírali hospody a maličké vesnické obchody. A aby starosta udržel v obci alespoň nějakou vybavenost, hledal cesty, jak tato zařízení dotovat. Přesně podle Reaganovy poučky: „Pokud něco funguje, zdaň to, pokud to pořád funguje, zreguluj to, a když to nefunguje, tak to dotuj.“
Reálně přitom berňákem sledovatelný podíl plateb kartami stále roste a je už násobně vyšší, než byl při zavádění EET v roce 2017. Tedy alespoň v těch hospodách a maloobchodu. Představa, která se kvůli Babišovu vypnutí EET nekonala, že takto budou evidovat i instalatéři, zedníci a malíři pokojů, je bizarní, protože je jen těžko vynutitelná. I když nyní má fungovat na mobilních telefonech.
Ano, usnadnilo by to daňovou kontrolu a mohlo by to ušetřit v rámci digitalizace tisíce úředníků finanční správy. To se ale neplánuje, protože to jsou také voliči. A tak nás čeká docela nudné opakování volební kampaně.
Na jedné straně pověstný „Antibabiš“ a na straně druhé „peněz na všechno je dost, jen tu všetci kradnú“. Obojí je stejně hloupé. A ti zlí a potrestaní budou živnostníci, jak je v našich krajích už letitým zvykem.