Konec doby ledové ve Fortuně
Dvojka sázkového byznysu zůstává v rukou Penty, rozloučila se s neviditelným švédským šéfem a chce dotáhnout konkurenci
šéfreportér
Přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel… Švéd Per Widerström, aktuálně končící generální ředitel skupiny Fortuna Entertainment Group, po sobě v Česku příliš pozitivních emocí nezanechal. Z pohledu domovského trhu prakticky nebyl vidět, za sedm let své vlády nedal ani jeden rozhovor, neúčastnil se tiskových konferencí, nepromlouval k zákazníkům a příliš ani ke svým zaměstnancům. Někteří novináři jej tak rádi nazývali yettim tuzemského byznysu.
Éra chladného severského manažera se v dějinách Penty přesto nezařadí mezi vyložené personální průšvihy, na rozdíl třeba od italského managementu v Aeru Vodochody. Vydržel dlouhých sedm let a Fortuna byla v jeho bohaté korporátní kariéře zdaleka nejdelší pracovní štací. O jeho konci se sice hovořilo už před dvěma lety, ale manažerskou výměnu tehdy podle všeho odložil covid.
Působení introvertního experta na firemní procesy a technologické restrukturalizace, který se v Praze v posledních měsících už příliš nevyskytoval, vedení Penty hodnotí kladně. A nejde jen o klasickou korporátní diplomacii pro tiskové zprávy. Fortuna je bezesporu velmi úspěšná firma, která majitelům Penty vydělává velké peníze. A dnes výrazně více než před Widerströmovým příchodem. Ale…
Švédská terapie sázkového obra, který dnes působí v pěti evropských zemích, totiž v mnoha ohledech také oslabila. A šéfové Penty to moc dobře vědí. Robustní a velmi nákladný projekt integrace herní platformy Playtech provázela řada problémů a viditelná zahleděnost managementu směrem dovnitř firmy způsobila, že živelněji řízení konkurenti na jednotlivých trzích začali Fortuně utíkat.
„Při této velikosti se Fortuna musela zbavit provinčního řízení a ducha jakési rodinné firmy, který v ní částečně přetrval od dob Michala Horáčka a Petra Boumy. Na druhou stranu ta příkrá proměna v těžkotonážní a byrokratickou mezinárodní korporaci vedla určitě k jistému odcizení – u hráčů i u zaměstnanců,“ všímá si nejmenovaný manažer z oboru, který Fortunu historicky dobře zná.
Ačkoli si firma vede byznysově dobře, vládci Penty v čele s Markem Dospivou si musí často klást otázku, zda si vede dostatečně dobře. Zejména při pohledu na konkurenci. Obor sázek, loterií a jiných hazardních her zažívá všude v Evropě dobré roky. Zásadním způsobem mu pomohla digitalizace, legalizace nových her na síti a také vesměs příznivá regulace na středoevropských trzích.
Zejména online kasino (tedy technické hry na internetu) vyluxovalo potenciál někdejšího hospodského hazardu, který naopak legislativa zcela zahubila, trh se extrémně koncentroval a těží z něj největší hráči. A pro miliardáře z Penty může být červeným hadrem, že z těchto trendů dosud více těžila konkurence.
Silná dvojka
Fortuna na všech svých trzích patří mezi největší hráče. Většinou je silnou dvojkou, avšak odstupy za tržními lídry se v posledních letech spíše prohlubovaly. Dobře je to vidět v Česku, kde Fortunu válcuje berounská skupina Tipsport. Ta sice už před lety rezignovala na mezinárodní expanzi, ale to partu berounských patriotů v čele s Vratislavem Randou nemusí příliš trápit. V roce 2020 jejich skupina, kam patří také Chance a Loterie Korunka, dosáhla zisku EBITDA 3,3 miliardy korun a její čistý zisk se přehoupl přes 2,6 miliardy.
Naproti tomu Fortuna v Česku ve stejném roce vydělala „jen“ 550 milionů korun čistého. Čísla za celou skupinu Fortuna Entertainment Group (FEG) nejsou k dispozici a Penta je po stažení firmy z burzy v roce 2018 nezveřejňuje.
V tiskové zprávě nedávno jen uvedla, že v roce 2021 dosáhla čistých tržeb přes 400 milionů eur. Podle některých odhadů z trhu se její EBITDA pohybuje nad 150 miliony eur, což je bezesporu dobrý výsledek, neboť v posledním zveřejněném roce 2018 FEG udávala EBITDA 85 milionů eur.
I tak je lokální Tipsport z hlediska zisku podobně velký jako celá skupina Fortuna v pěti evropských zemích. V případě online kasina se na Fortunu v Česku navíc dotahuje i Sazka. Podle některých odhadů z trhu má každá z firem něco málo přes dvacet procent, zatímco dominantní Tipsport přes čtyřicet procent sázek z technických her na síti.
Ani v jiných zemích na tom Fortuna není o mnoho lépe. V Polsku je dvojkou s uctivým odstupem za tamním sázkovým molochem STS. Ten navíc pokukuje po expanzi právě do Česka. V Chorvatsku se Fortuna se svojí značkou PSK dívá ze značné vzdálenosti na záda sázkové kanceláři SuperSport, kde má většinový podíl český miliardář Jiří Šmejc. Podobně je na tom FEG také v Rumunsku. Na obrovském trhu působí dnes se dvěma značkami – Casa a Fortuna. I v součtu je však slabší než tamní lídr Superbet.
Fortuna tedy má na čem zapracovat a majitelé Penty věří, že její potenciál je obrovský. Pokud končící švédský manažer opravdu odvedl dobrou práci, měla by v regionu být svým technologickým zázemím skutečně hráčem nejlépe připraveným na budoucí expanzi, třeba ve formě akvizic či fúzí. Navíc žádná ze sázkových skupin v regionu není takto geograficky rozkročená.
Prodej odložen
Sami majitelé Penty vedli v loňském roce bouřlivé debaty o tom, jak s touto pozicí Fortuny naloží.
Nahlodával je samozřejmě apetit zahraničních fondů, vysoké valuace na trhu a v neposlední řadě příklad odvěkého rivala Karla Komárka. Ten díky kouzlům se zahraničním kapitálem dokázal Sazku dramaticky zhodnotit.
A tak i v Pentě měli na stole částečný prodej skupiny Fortuna. V závěru roku vrcholily námluvy s irským hazardním koncernem Flutter Entertainment, někdejším Paddy Power Betfair. Veřejně obchodovaný obr, do kterého dnes patří značky BetEasy, Betfair, Paddy Power, Sky Bet, Pokerstars a mnoho dalších, se dlouhodobě zajímá o vstup do středoevropského regionu a akvizice Fortuny by mu jistě dávala smysl.
Ve hře byl prodej necelé poloviny, nikoli celé firmy. Jednání se ale táhla a cenová očekávání se nakonec rozcházela až příliš. V debatě mezi hlavními akcionáři Penty nakonec převládl budovatelský proud, který historicky reprezentuje zejména Slovák Jaroslav Haščák. Právě on, ačkoli formálně stažen ze všech exekutivních rolí a ve fondu zastupovaný rodinným trustem, nejvíc tlačil na to, aby se firma nakonec neprodávala a zkusila se vlastními silami dále rozvíjet. Tyto informace zástupci Penty nechtějí komentovat.
„S developerskou divizí a Dr. Maxem patří Fortuna mezi nejcennější aktiva Penty. Akcionáři se aktuálně rozhodli maximálně podpořit její další růst. Ten je úkolem pro její nové vedení,“ potvrzuje mluvčí skupiny Ivo Mravinac.
Investiční ředitel Marek Šmrha, který má Fortunu na starosti, a také český partner Penty Marek Dospiva nakonec ve vedení skupiny podpořili dosavadního šéfa české Fortuny Davida Vaňka. Podle některých informací sice paralelně běží i hledání Švédova nástupce zahraničními headhuntery, ale v Pentě aktuálně přece jen sílí vůle z Vaňka udělat trvalého šéfa.
Na rozdíl od rezervovaného Švéda je Vaněk znám jako agilní a emotivní manažer. Nakopávač, workoholik a srdcař, který to umí s lidmi. Navíc do Fortuny přišel před šesti lety ze světa spotřebitelských půjček, když několik let pracoval pro britskou skupinu International Personal Finance, která je v Česku známá zejména skrze značku Provident.
Vaněk působil ve vysokých manažerských funkcích v Británii, Bulharsku nebo Rumunsku. Mezinárodní pojetí Fortuny by tak pro něj nemělo být problém. Má blíž k zákazníkovi. Právě on by měl být schopen Fortuně nastavit nový kurz, více se přiblížit stávajícím hráčům a oslovit nové. V tomto ohledu Fortuna v posledních letech oproti konkurenci trochu spala. Aktuální válka s Tipsportem o český fotbal je ale známkou toho, že to nebude mít vůbec jednoduché.