Krátce po skončení učitelské stávky se začalo v Česku hojně diskutovat o výsledcích mezinárodních testů PISA, které ukazují schopnosti žáků a studentů. Výsledky nepotěšily zastánce pokračujícího lití peněz do dalších a dalších tisíců učitelů a jejich asistentů. Sice jsme se v řadě položek dál zhoršili, ale stále držíme slušné pozice v žebříčcích. Zejména díky tomu, že se evropské země v kvalitě vzdělávání hluboce propadají.

Šok zažilo Německo, které tak špatné výsledky – ať už jde o matematickou gramotnost, či jiné kompetence – ještě nikdy nezažilo. V žebříčku kvality vzdělání se země propadla dokonce až za Česko. Na covid a zavírání škol to nelze svádět, protože jde o pokračování déletrvajícího trendu, který se nedaří zvrátit.

Německo páchá sebevraždu

PISA testy se konají ve 44 zemích každé tři roky a trendy jsou celkem zjevné. Zatímco Evropa se propadá, Asie směřuje vzhůru. Školští experti se předhánějí v hledání důvodů souvisejících s nedofinancováním školství, se zastaralými systémy vzdělávání a s podobnými chybami a omyly zdejších politiků.

Pamětník si ovšem vzpomene na bezmála patnáct let staré varování jistého Thila Sarrazina. Dříve respektovaného ekonoma, člena bankovní rady německé centrální banky a zasloužilého sociálního demokrata, který byl po vydání své knihy Německo páchá sebevraždu z roku 2010 exkomunikován ze slušné společnosti coby rasista a xenofob. Poprvé totiž analyzoval demografické dopady turecké migrace do Německa a popsal její vliv na trh práce a budoucí ekonomický potenciál země.

Vztah imigrantů ke vzdělání

Kniha si kromě jiného všímala silných rozdílů mezi různými skupinami migrantů ve schopnostech a ochotě vzdělávat se. Neukončené vzdělání mělo jen dvanáct procent Němců bez migračního pozadí. V případě Němců tureckého původu šlo ovšem o plných 33 procent. A tato propast se projevovala i v dalších stupních vzdělávání a nemizela ani v příštích generacích. 

Sarrazin to považoval za problém pro budoucí německou ekonomiku, která je založená na vysoce kvalifikované pracovní síle. Naboural tím i u nás dosud hojně pěstované představy, že úbytek domácí populace na pracovním trhu může z významné části nahradit imigrace.

Wir schaffen das (nicht)

To bylo dlouho před slavným „Wir schaffen das“ Angely Merkelové z roku 2015 a znásobením přílivu populace se zcela jiným kulturním přístupem ke vzdělávání (feminizované evropské školství tento problém ještě specificky zhoršuje). Lze se pak divit trendům v PISA testech o osm let později? 

Jestli se ale o tom nehodilo mluvit v roce 2010, tak dneska se to nesluší dvojnásob. A tak tento společensky se nehodící faktor, který nepochybně vyžaduje nějaké specifické řešení, radši všichni v Evropě škrtáme.