Jako bychom neměli jen jednu vládu, ale dvě. Ta první zaslouží pochvalu za svou zahraniční politiku a podporu Ukrajiny. Ta druhá si ovšem neví příliš rady s tím, jak komunikovat se svými občany. A to se jí nemusí vyplatit – zejména s ohledem na blížící se prezidentské volby.

Nežijeme v lehkých časech. Enormně podražují všechny základní životní potřeby včetně potravin, elektřiny a tepla. Jedním z hlavních viníků extrémní inflace je samozřejmě Kreml a jeho agrese na Ukrajině. Česko patří i díky vládě Petra Fialy (ODS) mezi země, které se snaží napadenému národu co nejvíce pomáhat, a za to si zaslouží rozhodně pochvalu. 

Ostatně uspořádat společné zasedání vlád v Kyjevě byl z mezinárodně-taktického pohledu správný krok. Nejde přitom jenom o současnost, ale také o budoucnost. Válka na Ukrajině jednou skončí (a doufejme, že diktátor Vladimir Putin nevyhraje) a pak nastane období velké obnovy. Ukrajinští představitelé si nepochybně budou moc dobře pamatovat, kdo jim v těžkých dobách pomáhal, což by pro české firmy měla být zřejmá výhoda.

„Druhá“ vláda je ale ta domácí. A tady už se jí zdaleka tak nedaří. Ostatně stačí zajít do prakticky jakékoli hospody a poslechnout si, jak mluví štamgasti. Kabinet do značné míry za drastický růst cen nemůže, ale jak na krizi reaguje, jak komunikuje se svými občany, jak jeden ministr řekne A a druhý zase B, připomíná chování pověstného slona v porcelánu.

Andrej Babiš teď ve své prezidentské kampani nepochybně využije také protiukrajinských nálad části veřejnosti, která má pocit, že vláda více pomáhá Ukrajincům než Čechům.

Pokud tedy kabinet nechce, aby po Miloši Zemanovi usedla do prezidentského křesla na Pražském hradě další pochybná figura, musí rozhodně přidat, aby nebyl snadným Babišovým terčem.