Zatímco v eurozóně budou mít centrální bankéři co dělat s faktem, že jádrová inflace (očištěná o hodně kolísavé položky typu energií a potravin) jim spadla na nová minima, v Česku vysoko přestřelují inflační cíl. Také index spotřebitelských cen je podle předběžného odhadu Eurostatu meziročně na úrovni -0,2 procenta, zatímco u nás stoupl sice o desetinku bodu méně než za předchozí měsíc, ale 3,3 procenta je i tak hodně.

Podražily alkoholické nápoje, tabák (nárůst o 9,9 procenta), ale i maso o šest procent, ovoce o 22,4 procenta a cukr o dvanáct procent. Přes pokles DPH u točeného v hospodě zdražilo i pivo, jak se hospody snaží dohánět marže a ušlé tržby z doby karantény.

Miroslav Zámečník

Tyto položky rostou i v eurozóně, avšak podstatně pomalejším tempem (například nezpracované potraviny o 2,3 procenta), naopak spotřebitelské ceny v Polsku a Maďarsku, kde se neplatí eurem a zlotý i forint mají plovoucí kurz, rostou ještě o něco rychleji (3,7, respektive 3,9 procenta).

V Evropské centrální bance nikdo nepředpokládá, že by se v příštím roce až roce a půl inflace zdola vyšplhala do cílového pásma blízko dvou procent, protože bude hluboko pod ním. Takže nepřekvapí slova o pokračování měkké politiky a dožijeme se dalších intervenčních nákupů cenných papírů v rámci kvantitativního uvolňování. V Česku zase určitě nebude Česká národní banka v dohledné době měnovou politiku přitvrzovat. Výsledek: nenajdete mnoho lidí, kteří by čekali, že se inflace dostane pod tři procenta dříve než v příštím roce.