Občas se to tak stane, že v jednom týdnu přijdou nečekané dobré i očekávané méně příznivé zprávy. Troufám si tvrdit, že nikdo nečekal tak dobré předběžné výsledky hospodářského růstu za poslední čtvrtletí, jaké oznámil Český statistický úřad. Vzestup HDP o 0,9 procenta oproti předchozímu kvartálu je vzpruha, která je nadprůměrná i ve srovnání s ostatními zeměmi EU, tedy těmi, které už výsledky oznámily.

Komu se nedařilo, bylo Německo s minus 0,7 procenta a opravdu mizerný byl i odhad pro Rakousko s minus 2,2 procenta. V prvním případě poznamenaly výkon potíže v dodavatelském řetězci, ale i další vlna covidu a s ní související opatření, která ovlivnila i spotřebitelskou poptávku domácností. Rakušané se opět přiklonili rovnou k tvrdému lockdownu, který spolehlivě utlumil jak domácí spotřebu, tak zahraniční cestovní ruch na začátku důležité zimní sezony.

Pravidla pěny

Když se to porovná se čtvrtým čtvrtletím 2020, našich 3,6 procenta už nijak hvězdně nezáří, protože v eurozóně to bylo o jeden procentní bod výš a v Unii jako celku 4,8 procenta. Zrovna tak odhady za rok 2021 posouvají Česko s 3,3 procenta spíše někam na konec pelotonu, odhadovaný unijní průměr byl 5,2 procenta.

Úvahy o nadváze automobilového průmyslu, který loni kvůli stokrát popsaným poruchám v dodavatelském řetězci táhl celkový výkon dolů, jsou tady už taky nějakých patnáct let a vracejí se při každém cyklu. Každá strukturální změna je během na hodně dlouhou trať, a kdyby náhodou začaly kontejnery s čipy zase chodit, jak mají, místo závislosti by se zase začalo psát o tahounovi. Taková jsou pravidla mediální pěny. Poptávka po průmyslovém zboží včetně aut existuje, zakázkové knihy nevypadají vůbec špatně.

To, co nejvíc trápí šéfy firem, je podle posledního průzkumu konzultantů z poradenské firmy PwC nikoli poptávka po zboží a službách, ale nedostatek personálu, který by ji uspokojoval, nejen s kvalifikací. Chybějí i pomocné síly, a nejen v průmyslu. Druhý, a s tím předchozím velmi provázaný, zdroj obav jsou mzdové požadavky. Obojímu by bylo možné čelit usilovnými investicemi do automatizace a robotizace, měřitelné na tvrdých číslech, ale vůle a záměr v dotaznících nejsou potvrzeny skutečnou náhradou živé práce stroji ve statistikách.

Ani normální, ani žádoucí

Kapitálové investice i ceny aktiv jsou citlivé na úrokovou míru. Když jsou peníze zadarmo, financují se i projekty, jejichž návratnost se poté, co reálné úrokové sazby stoupnou, ukáže ve velmi mizerném světle. Ekonomové mluví o chybné alokaci kapitálu, k níž typicky dochází tehdy, když rozhodování o investicích deformují dotace, když je úroková míra velmi nízko, ale také tehdy, když informaci zkresluje inflace. Nic z toho není ani normální, ani ekonomicky žádoucí.

Když ČNB začala na podzim prudce zvedat sazby, nebylo to z plezíru, ale proto, aby jí inflace, způsobená domácími a jistěže i zahraničními poptávkovými faktory a rovněž poruchami na nabídkové straně, nepřerostla přes hlavu. Udělala přesně to, co měla dělat, a to i minulý týden, kdy zvedla základní sazbu ne o půl, ale o tři čtvrtě procentního bodu na 4,5 procenta. Pro dlužníky to příjemné není, potřebné je to ale zcela nepochybně.