Ruský tank T-90
Shutterstock.com
Obr na hliněných nohou
Rozvrzaná válečná mašinérie. Korupce a neefektivita stále trápí ruské zbrojovky
Putinovo Rusko sice vydává na zbrojení rok od roku více prostředků ze státní kasy, ale kvůli špatnému řízení, nedostatku lidí a technologií nedokážou zbrojovky výrazně zvýšit výrobu ani modernizovat zbraňové systémy.
redaktor
Rusko sice rámcově souhlasí s příměřím, na kterém se shodla Ukrajina se Spojenými státy, reálně ale válka pokračuje v nezmenšené intenzitě. Kreml navíc odmítá, že by se vzdal svých územních nároků na východě napadené země.
Ukrajinský ekonomický think-tank Kyjevská ekonomická škola (KSE) nicméně varuje západní státy před podlehnutím ruskému vábení, že je nyní nutné uvolnit protiruské sankce, aby bylo dosaženo míru.
To by mohlo naopak posílit ruský zbrojní průmyslový komplex, který není tak silný, jak se snaží propaganda Kremlu vykreslovat. Navzdory rekordním výdajům Ruska na obranu a zbrojení firmám chybí lidé i klíčové technologie.
Export ruských zbraní fakticky zkolaboval a armáda má problémy s modernizací svých zbraňových systémů. „Je to špatný čas na to, abychom nyní sundávali nohu z plynu,“ řekl k západním sankcím hlavní ekonom KSE Benjamin Hilgenstock.
V prvním roce invaze před třemi lety ruský rozpočet vydal na zbrojení v přepočtu 86 miliard dolarů (dva biliony korun) a meziročně to znamenalo nárůst o 31 procent. V roce 2023 to už bylo 110 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), loni podle ukrajinských odhadů dosáhl 112 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).
Pro tento rok Putin počítá s výdaji ve výši 142 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Armáda a zbrojení tedy spolknou celou třetinu všech výdajů ruského rozpočtu a jsou nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu. Samotný celkový objem financí je ale podle kyjevského institutu jen jednou částí příběhu o ruském zbrojení.
Ruská válečná ekonomika čelí stále větším problémům. Kromě nedostatku kvalifikovaných lidí se jí nedaří zachytit tempo vojenských inovací ve zbytku světa a udržet si konkurenční výhodu během vedení moderní války.
Armáda už v konfliktu přišla o obrovské množství těžké techniky. Nedostatek dělostřeleckých granátů a dronů musí řešit dovozem ze Severní Koreje a Íránu. Ani dovoz technologií z Číny plně nenahradí výpadek způsobený západním embargem.
Západ v čele se Spojenými státy by se měl podle kyjevského institutu i nadále zaměřovat na vymáhání a dodržování stávajících sankcí, protože tím nejefektivněji tlačí ruský režim, aby ukončil válku.
