Pomůžou ruské peníze k míru na Ukrajině? (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Pomoc Ukrajině
Zabavit, či nezabavit? Evropu dělí spor o zmrazené ruské miliardy
Evropa stojí před největším finančně-politickým dilematem dekády: přes 270 miliard eur ruských centrálních rezerv zamrzlých v EU se stává politickou rozbuškou. Zatímco východní spojenci tlačí na jejich konfiskaci pro Ukrajinu, klíčové ekonomiky Západu váhají. Proč? Protože jde o víc než gesto solidarity – o test stability eura, důvěry investorů a mezinárodního právního řádu.
šéfredaktor
S nástupem Donalda Trumpa do čela Spojených států rostou pochyby o další podpoře Ukrajiny ze strany USA. Evropa proto čím dál intenzivněji zvažuje, zda více než 270 miliard dolarů (přes šest bilionů korun) ze zmrazeného ruského majetku použije pro odškodnění napadené země za újmu způsobenou invazí pod velením Kremlu. Finance by měly jít i na podporu ukrajinské armády a pomoc při obnově zničených domů a měst, píše tisková agentura AP.
Aktiva byla zmrazena už před třemi lety v reakci na přepadení Ukrajiny sousedním Ruskem. Původně byly peníze v krátkodobých státních dluhopisech držených jako rezervy pro ruskou centrální banku. Touto dobou je většina dluhopisů splatná a proměnila se v hotovost hromadící se v depozitních bankách.
Přibližně 210 miliard eur je v členských státech Evropské unie, přičemž největší část, 183 miliard eur, je v Euroclearu, belgickém clearingovém středisku pro finanční transakce. Další částky jsou u finančních institucí ve Velké Británii, Japonsku, Francii, Kanadě, Švýcarsku, Austrálii a Singapuru.
Může se zdát logické, že by Kreml v čele s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem měl být potrestán, peníze zabaveny a poskytnuty statečně se bránící Ukrajině. Jenže nic není tak snadné, jak to vypadá.
Ohledně majetku Kremlu, který byl zmrazen krátce po ruské invazi na začátku roku 2022, se vede dlouhodobá debata. „Prozatím jsou aktiva stále u ledu a odpůrci zabavení varují, že tento krok by mohl porušovat mezinárodní právo a destabilizovat finanční trhy,“ upozorňuje americká AP.
Ochotní vs. Opatrní
Dosud se země G7 vyhýbaly právním a finančním komplikacím spojeným s přímou konfiskací peněz a jejich předáním Ukrajině tím, že použily pouze úroky ze zmrazené hotovosti, a ty poskytly na pomoc Ukrajině formou půjček.
Jenže někteří zapálení přátelé Ukrajiny teď chtějí udělat víc tím, že by se sáhlo i na samotnou jistinu. Pro jsou Polsko, Spojené království a pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Podle nich je to správný krok vzhledem k obrovským škodám, které Rusko na napadené a těžce se bránící zemi napáchalo.
Světová banka mimochodem odhaduje, že obnova Ukrajiny bude stát okolo 480 miliard eur (asi 12 bilionů korun) během 10 let, což je více než celkový objem uvedených ruských aktiv.
Proti zemím odhodlaným k ráznému řešení se ovšem staví uskupení opatrných, které nehodlá „vystřílet“ trumfy v podobě zmrazených bilionů hned při první příležitosti. Naopak by je rádo vyložilo na stůl v tu nejvhodnější možnou chvíli.
Obrovský majetek je podle nich vynikající pákou využitelnou proti Moskvě při mírových jednáních. Francouzský ministr financí Eric Lombard v úterý navíc prohlásil, že zabavování aktiv v centrálních bankách je v rozporu s mezinárodním právem. Pokud by byla ruská aktiva zabavena bez právních důvodů, „mohlo by to představovat riziko pro evropskou finanční stabilitu,“ řekl doslova.
Jiný důvod pro zdrženlivost při případném zabavování zaznívá z Belgie, kde se ohlížejí pro změnu na celkovou výnosnost kremelských peněz. „Jsem pro skutečně velkou opatrnost, pokud jde o zmíněná zmrazená aktiva,“ prohlásil k tomu belgický premiér Bart De Wever. „Je to slepice, která nese zlatá vejce. Veškeré takto získané zisky jdou na pomoc Ukrajině,“ dodal.
Zatímco jedna skupina zemí chce tedy penězi argumentovat při jednáních s Kremlem o ukončení vleklého konfliktu, druhá by je nejradši využila pro okamžitou pomoc Kyjevu a třetí se obává vytvoření nebezpečného precedentu, který by vedl k lavině podobných „opatření“ ve světě.
Evropské vlády mají strach, že by země jako Saúdská Arábie a Čína mohly v reakci na takovýto krok prodat jejich dluhopisy, vysvětluje Elina Ribakovová, ekonomka bruselského think-tanku Bruegel.
Kreml opakovaně varoval, že zabavení ruských aktiv by bylo nelegitimní a nahlodalo by důvěru investorů. „Považujeme tyto záměry za nezákonné a jakýkoli pokus o jejich naplnění by měl velmi vážné právní důsledky,“ řekl začátkem měsíce novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko by teoreticky mohlo zabavit aktiva kolem 1800 západních společností, které v zemi agresora nadále podnikají. Nedávná legislativa by ze strany státu umožnila zabavení společností se sídlem v zemích označených jako „nepřátelské“, informují ruská média.
