Pomůžou ruské peníze k míru na Ukrajině? (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Složitá jednání
Zabavení ruských aktiv se přiblížilo. Evropa chce biliony použít jako pojistku míru na Ukrajině
Členské státy unijní sedmadvacítky debatují o možnosti, že Rusku nevrátí několik stovek miliard eur z ruských aktiv. Měly by sloužit jako pojistka pro budoucí mír na Ukrajině.
redaktor
Diskuze o tom, co udělat s dvěma stovkami miliard eur (pět bilionů korun), které má ruská centrální banka uloženy v Bruselu, se zintenzivňuje. Unijní členské země zvažují možnost, že obří finanční částku použijí jako páku na Moskvu, aby dodržovala budoucí mírové ujednání týkající se Ukrajiny. Britský ekonomický deník Financial Times (FT) v této souvislosti napsal, že se blíží zabavení zmrazených aktiv ruské centrální banky.
Aktiva byla zmrazena už před třemi lety v reakci na přepadení Ukrajiny Putinovým Ruskem. Ráznější kroky vůči Kremlu nyní prosazují – ve světle americko-ruského sbližování – dvě největší unijní ekonomiky, Německo a Francie. Dříve přitom Berlín i Paříž tuto možnost spíše odmítaly.
Nyní podle FT francouzští představitelé navrhují, aby Západ ruská aktiva ruské centrální banky (celkem se jedná o 300 miliard dolarů) zkonfiskoval, pokud by Kreml porušil dohodu o příměří a míru na Ukrajině, o které se nyní jedná. Paříž doufá, že se tím posílí postavení Kyjeva.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer už představili mírový plán pro Ukrajinu, který počítá s tím, že by evropské země na ukrajinském území rozmístily své vojenské kontingenty. Ty mají zajistit, že Rusko na Ukrajinu opět nezaútočí. Moskva tento plán odmítá.
Rusko má velké potíže. I proto americký generál kritizuje Trumpa, že stopnul pomoc Ukrajině
Starmer upřesnil, že už nyní se výnosy ze zmrazených ruských aktiv používají k finanční pomoci Ukrajině. „Pokud jde o podkladová aktiva, je to velmi komplikovaná záležitost. Myslím si však, že musíme udělat více a podívat se, jaké jsou možnosti,“ uvedl britský premiér. Také Macron operuje částkou několika stovek miliard dolarů, které by měly být použity na obnovu Ukrajiny.
Podobné debaty pochopitelně odmítá Moskva. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, jenž je odpovědný za vztahy se Spojenými státy, už varoval, že by definitivní konfiskace ruských miliard dolarů narušila lepšící se diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Využití ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny naopak dlouhodobě podporuje Polsko a pobaltské státy.
Překotnou diplomatickou aktivitu mezi evropskými zeměmi vyvolalo setkání ministrů zahraničí Ruska a Spojených států v Saúdské Arábii. Evropa se obává, že ji chce Trump s Putinem obejít a ukončit válku za podmínek, na které nebude mít Starý kontinent vliv.
Kritiku evropských spojenců Ukrajiny už vyvolalo náhlé ukončení vojenské pomoci od Američanů. Spekuluje se také o tom, že Rusové s Američany jednají o obnovení tranzitu plynu podmořským plynovodem Nord Stream 2. Trump má také údajně podporovat uvolnění protiruských sankcí.
