ČTK
Tip na víkend
Čím platili naši předkové? Za přemyslovskými mincemi se vydejte do Ostravy
Historické mince nejsou jen staré kusy kovu – jsou to svědkové dávných příběhů a zrcadlo doby, ve které vznikly. Právě to chce ukázat výstava Mince Přemyslovců, kterou společně pořádají Česká numismatická společnost a Zlaťáky.cz. Až do 24. března mohou návštěvníci ostravské prodejny Zlaťáky.cz obdivovat vzácné denáry, brakteáty i legendární pražské groše, které kdysi proudily rukama našich předků.
Při pohledu na historická platidla si mnozí kladou otázku – kdo je kdysi držel v rukou? Mohlo jít o některého z přemyslovských knížat, či dokonce samotného krále?
Odpověď zůstane navždy zahalena tajemstvím, avšak dochované mince nám umožňují alespoň na chvíli nahlédnout do minulosti, přiblížit se významným panovníkům a nechat pracovat naši představivost.
„Výstava je exkurzí do historie, která ukazuje, čím naši předkové platili a jak se mince v průběhu staletí proměňovaly. Tyto dochované kousky jsou posly z minulosti – historie na dosah ruky,“ říká analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
Denáry okouzlují dodnes
První vládní mince na území Čech, Moravy a Slezska začala razit přemyslovská knížata, přičemž nejstarší ražby, známé jako denáry, byly vyrobeny ze stříbra.
Jejich výroba započala na sklonku vlády Boleslava I. (935–972) a zmiňuje se o nich i židovský kupec Ibráhím ibn Jákúb. V polovině 11. století snížil Břetislav I. jejich váhu a zmenšil průměr.
Mince razili všichni vládnoucí Přemyslovci, ale známé jsou i ražby moravských údělných knížat z Brna, Olomouce a Znojma.
Na denárech krále Vratislava I. se dokonce objevuje jeho portrét s královskou korunou. Denáry z 12. století pak patří mezi nejkrásnější evropské středověké ražby, vynikající bohatou ikonografií a mistrovským umělecko-řemeslným provedením.
Ve 13. století se změnila technologie ražby. Přemyslovští králové začali razit denáry ve formě brakteátů, tedy mincí z tenkého stříbrného plechu s vysokou ryzostí.
Termín „brakteát“ je moderní označení stejně jako jejich rozdělení na malé, střední a velké. Pro lidi té doby to byly stále denáry.
Jejich technické provedení umožňovalo snadnou dělitelnost a skládání z více kusů do větších hodnot. Na brakteátu Přemysla Otakara II. se poprvé objevuje dvouocasý lev.
Pražským grošem se platilo v celé Evropě
V roce 1300 provedl král Václav II. měnovou reformu a soustředil ražbu mincí do Kutné Hory, bohaté na naleziště stříbra. S těžbou a výrobou pomáhali odborníci ze severní Itálie, díky nimž se pražské groše staly uznávaným platidlem v celé Evropě.
V českých zemích obíhaly i zahraniční mince, zejména během poručnictví Oty Braniborského nad Václavem II. Mince jeho syna, Václava III., posledního přemyslovského panovníka, nejsou známy, ale razil je v Uhrách.
Poslední přemyslovské ražby pak vydával opavský vévoda Přemek II., potomek nemanželského syna Přemysla Otakara II.
„Výstava Mince Přemyslovců propojuje historické dědictví s moderní numismatikou. Zatímco staré mince nabízejí jedinečný fyzický kontakt s minulostí, současné investiční a sběratelské ražby ukazují, že tradice mincovnictví nadále žije a vyvíjí se,“ doplňuje předseda České numismatické společnosti Michal Mašek.
