Stíhačky F-16 pomáhají Ukrajincům střežit nebe před invazními vojsky (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Bezpečnost nebe
Spojenec na baterky. Ukrajinci mají těžkou hlavu z toho, jak používat stíhačky F-16
Ukrajina se obává scénáře, že nebude moci využívat americké letouny proti ruským cílům, pokud Bílý dům bude odmítat sdílet zpravodajské informace a aktualizace softwaru.
redaktor
Kyjev dlouhodobě požaduje po západních zemích, aby mu dodaly dostatek stíhacích strojů, které by dokázaly chránit ukrajinské nebe a zasahovaly proti ruským raketám a dronům.
V případě stíhaček F-16, které dodalo Dánsko a Nizozemsko, ale hrozí, že bez dlouhodobé americké zpravodajské podpory nedokážou stroje bez aktualizace softwaru reagovat na ruské radary. I proto se bude muset země stále více spoléhat na francouzské stroje Mirage 2000, napsal americký magazín Forbes.
Trumpova vláda po nedávné roztržce mezi prezidenty obou zemí v Bílém domě nejprve vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací zastavila, po jednáních v Saúdské Arábii ji ale opět obnovila. Není ale jisté, zda se přístup Bílého domu opět nezmění.
Ukrajina má v následujících letech dostat od evropských spojenců ještě několik desítek strojů od amerického výrobce Lockheed Martin (původně letadla vyráběla společnost General Dynamics). Celkem mají evropské země – Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie – dodat na Ukrajinu 85 stíhaček. Nyní jich má ukrajinské letectvo k dispozici osmnáct. Až dosud Washington poskytoval informace pro rušení ruských radarů. Bez nich jsou ale stíhací stroje F-16 fakticky bezbranné.
Rusko má velké potíže. I proto americký generál kritizuje Trumpa, že stopnul pomoc Ukrajině
Dodávky amerických stíhaček od evropských spojenců podporovala předchozí americká vláda Joea Bidena. Američané pomohli s výcvikem pilotů, poskytli náhradní díly a munici. Pověřili také tým amerického letectva, aby naprogramoval elektronická protiopatření pro stíhací stroje. Pokročilý software slouží jako „létající protivzdušná obrana“.
Současný postoj Trumpovy vlády k další vojenské podpoře východoevropské zemi zůstává i přes její obnovení nečitelný. Bílý dům tlačí na Ukrajinu i na Rusko, aby ukončily boje a začaly jednat o míru. Nová americká vláda chce za vojenskou pomoc ukrajinské nerostné bohatství.
Z těchto důvodů by na ukrajinském nebi mohly v dalších měsících začít dominovat stíhací letouny od evropských výrobců, zejména francouzské Dassault Mirage 2000. Stíhačky už aktivně zasáhly do bojů a sestřelily ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101, jež mířily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Dodávky francouzských strojů oznámil prezident Emmanuel Macron loni 6. června v den 80. výročí vylodění spojenců v Normandii. Celkem by mohla Paříž na Ukrajinu dodat desítky těchto nadzvukových stíhaček. Nyní jich má napadená země pouze několik kusů.
Francouzské ministerstvo obrany také slíbilo, že do strojů nainstaluje nové prostředky elektronické ochrany proti nepřátelským raketám a radarům.
Nastupující obavy z toho, že se z Američanů stává nespolehlivý spojenec ostatních zemí v rámci NATO, dokazuje fakt, že v Německu roste tlak na vládu, aby zrušila nákup stíhaček F-35. V případě rozepří Berlína s Washingtonem by nejmodernější supersoniky nemusely dostat nejmodernější aktualizaci softwaru a byly by pro boj nepoužitelné.
Hovoří se také o jejich „vypínání na dálku“. Americké stíhačky F-35 chce koupit i česká vláda. Zástupci evropského zbrojního průmyslu nyní lobbují za to, aby země starého kontinentu nakupovaly nové zbraně u evropských výrobců.
