V bouřlivé a značně protichůdné diskusi o tom, jestli se má Robert Fremr stát novým ústavním soudcem (Fremr debatu fakticky ukončil tím, že se dnes kandidatury vzdal), se zapomíná na jednu podstatnou okolnost: prezident Petr Pavel se oproti svému předchůdci Miloši Zemanovi snaží nastavit mnohem průhlednější a transparentnější systém fungování Hradu – a to nejen při výběru členů Ústavního soudu.

Žádný systém samozřejmě není stoprocentně objektivní, nebo dokonce spravedlivý, každý má své nedostatky a v každém se může objevit chyba. Jak ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl místopředseda Ústavního soudu Vojtěch Šimíček, oproti Zemanovi to je jako „nebe a dudy“.

Nejen že Pavlův předchůdce vybíral soudce značně netransparentně, hrál si vlastní hru, mstil se svým kritikům a prosazoval své zastánce a obdivovatele, ale dokonce se snažil už jmenované soudce ovlivňovat – byť vyšetřovatelé na postupu Hradu nakonec neshledali nic nezákonného.

Připomeňme si kauzu z roku 2019, kdy se prezidentova pravá ruka, hradní kancléř Vratislav Mynář, angažoval ve sporu o služební zákon, s jehož podobou Zeman nesouhlasil. I přes jeho veto poslanci předlohu schválili, načež Hrad reagoval podnětem k Ústavnímu soudu, od něhož žádal zrušení zákona.

V tu chvíli nastal čas pro kancléře Mynáře, který se sešel s už zmiňovaným soudcem Šimíčkem. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ citoval poté Šimíčka týdeník Respekt.

Zeman se následně Mynáře zastal – jako ostatně ve všech jeho podezřelých kauzách. Oba pak tvrdili, že nešlo o ovlivňování, ale o vyjádření názoru.