Některé špatné nápady bychom měli pohřbít dostatečně hluboko, aby už nemohly jako zombie vylézt na povrch zemský a strašit lidi. Příkladem takového blbého nápadu je kanál Dunaj-Odra-Labe, povinné přidávání biopaliv do benzinu a nafty nebo také umělé oslabování kurzu koruny Českou národní bankou. Špatná zpráva: už i tento zombík klepe na víko rakve.

Vše začalo v pondělí, kdy člen bankovní rady Tomáš Holub přiznal, že ČNB hledá další cesty v boji s očekávaným propadem ekonomiky a souvisejícími deflačními tlaky. Mezi uvažovanými variantami jsou i nové intervence na trhu s korunou. Jako by nestačila zkušenost z let 2013 až 2017, kdy centrální banka podrazila koruně nohy a násilím ji držela nad úrovní 27 korun za euro – mimochodem zcela zbytečně. Teď centrální bankéři zvažují, že tento netržní zásah zopakují.

Pojďme si připomenout, co způsobila ČNB koruně v minulých letech. Od listopadu 2013 do dubna 2017 utratila přes dva biliony korun, aby za ně nakoupila cizí měny a tím korunu srazila na slabší úroveň. Výsledkem jsou až zbytečně vysoké devizové rezervy. ČNB je bohužel na slabém kurzu koruny zainteresována, protože oslabení kurzu ji přináší zisk a posilování ztrátu.

Úplně přitom stačí, že v důsledku epidemie pocházejí z čínského Wu-chanu klesl kurz koruny – zatím čistě působením tržních sil – z úrovní okolo 25 korun na 27,50 koruny za euro. Možná by právě teď byla ta správná chvíle odprodat část obludných devizových rezerv ČNB a korunu tím lehce posílit. Jenže to by musel v bankovní radě sedět někdo jiný než fanklub slabé koruny, že ano.

Komu by prospělo další oslabení kurzu koruny? Kromě ČNB snad už jen montovnám založeným na levné práci a neefektivním výrobním podnikům, v nichž se toho od roku 1989 moc nezměnilo. Naopak většina exportérů je s kurzem okolo 25 korun za euro v pohodě. Mnozí z nich navíc mají kurz na této úrovni zajištěný, takže jim slabá koruna stejně nepomůže.

Realita je taková, že slabý kurz koruny z nás dělá chudé příbuzné v evropské rodině. Stačí připomenout, že kurz koruny se automaticky promítá do cen benzinu a nafty, elektřiny, plynu, veškeré elektroniky a samozřejmě i letenek a zahraničních dovolených. Opakování devizových intervencí by nás vrátilo o 15 až 20 let v čase, tedy do doby, kdy Češi na Západě smutně hleděli na ceníky restaurací a kaváren a litovali, proč je tam všechno tak drahé.