„Prezident není silný, jen chce, abyste si mysleli, že je,“ píše komentátor.
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Trump by chtěl, aby ho svět vnímal jako krále. Není to geniální stratég, ale chaotik, tvrdí komentátor
Zatímco Trumpovi podporovatelé nadšeně kvitují, že se Spojené státy – po energicky ne zcela přesvědčivém výkonu Joea Bidena – vrátily na výsluní a nový prezident si jde při demontáži přebujelého státu a hájení zájmů USA tvrdě za svým, sloupkař New York Times Ezra Klein čte první dva týdny prezidentovy vlády zcela jinak.
ptk
Donald Trump je aktivní prezident, který od prvního dne v úřadu ovládl veřejný prostor. Ať už se jedná o smršť exekutivních příkazů, které zcela překreslují dosavadní zvyklosti (ohlášená cla, nárokování cizích území, jako tomu bylo v případě Grónska a Panamského průplavu), nebo o prezidentovu účast na sledovaném sportovním utkání amerického fotbalu Superbowl.
Jako by svět už teď nečelil informační záplavě, Trump si stoupl na pomyslné surfařské prkno a od návratu do Bílého domu nepřetržitě balancuje na nejvyšší vlně. Americký komentátor Ezra Klein v jeho počínání nevidí kroky geniálního stratéga, ale chaotika, který jen zběsile improvizuje.
Odkazuje při tom na více než pět let starý rozhovor s tehdejším Trumpovým hlavním stratégem Stevem Bannonem. V něm poradce tvrdí, že novináři slouží opozici a je třeba se jich zbavit. „Média jsou hloupá a líná. Dokážou se soustředit jen na jednu věc,“ uvedl tehdy.
Ke zmatení sdělovacích prostředků je podle Bannonových slov třeba zaplavit veřejný prostor „jen“ třemi mimořádnými zprávami denně. „Chytí se jedné a my mezitím rychle zrealizujeme svou agendu,“ řekl Bannon.
Kam Trumpa pustí veřejnost
Podle Ezry Kleina se staronový prezident drží této strategie i tentokrát. Jak píše CNN, za předchozí vlády bylo možné prožít několik dní v řadě a nezaznamenat novou zprávu o krocích Joea Bidena, před jeho nástupcem se v mediální smršti novinek ale nelze ukrýt.
Je to promyšlená taktika, která má znemožnit veřejnosti skrze média kontrolovat, co vlastně Trump prosazuje, a umožnit mu naplnit nekompromisní vize „zlaté Ameriky“? Sloupkař Klein má pochybnosti.
„Trumpovy první dva týdny v Bílém domě následovaly Bannonovu strategii do puntíku,“ tvrdí Klein. „Smyslem bylo zahltit prostor. Poselství nebylo v žádném konkrétním výkonném nařízení nebo oznámení, ale v jejich kumulativním účinku – v pocitu, že ‚tohle je teď Trumpova země‘. Je to jeho vláda. Dělá si, co chce, nelze ho zastavit. Pokud říká, že dodatek ústavy USA, který garantuje občanství všem osobám narozeným na území Spojených států, končí, pak končí. Nebo aspoň chce, abyste si to mysleli,“ argumentuje.
Komentátor dále nabádá čtenáře, aby tomu, co vidí, nevěřili. A především aby nevěřili Trumpovi. „Americké prezidentské pravomoci jsou omezené, ale Trump nikdy nechtěl být prezidentem. Vždycky chtěl být králem a jeho plánem je tentokrát nejprve hrát krále v televizi. Pokud uvěříme, že už králem je a už má veškerou moc, pak mu dovolíme vládnout jako králi, pak mu takovou moc skutečně dáme,“ varuje Klein.
Nezpochybňuje sice prezidentovu pravomoc jednat pomocí výkonných nařízení, zároveň ale upozorňuje, že ani Trump nemůže přepsat ústavu. Limity, kam dosáhne, ukázal nedávný soudní verdikt, který označil jeho rozhodnutí zrušit dodatek o garantovaném občanství díky narození v USA za protiústavní.
Má na to žaludek?
„Trump chce, aby všechno běželo rychle,“ píše dále Klein. „Pokud vás neustále zaměstnává nový skandál, nebudete se soustředit na ten předchozí. To vytváří iluzi Trumpovy moci – a zároveň zakrývá jeho slabost.“
Sloupkař nevylučuje možnost, že prezident v posouvání hranic možného uspěje. Pokud ne, nastává ústavní krize. Nerespektování soudů by se podle Kleina rovnalo pokusu o převrat.
„Má na to žaludek? Toto je slabina strategie, kterou navrhl Bannon a kterou Trump následuje. Je to strategie, která vás nutí k přehnaným krokům. Nutnost neustále zaplavovat veřejný prostor s sebou nese nutnost neustále jednat. Musíte dále vytvářet nové vlny skandálů a strachu, abyste zahltili média i opozici. Pak ale zahlcujete sami sebe.“
Za realističtější plán by komentátor považoval salámovou metodu s postupným ukrajováním moci a pomalejšími, promyšlenějšími kroky. Současný trend je ale přesným opakem. „Trump není silný. On jen chce, abyste si mysleli, že je. Snaží se vás udržet v nejistotě. Nevěřte mu,“ uzavírá Ezra Klein.
Tohle je demokracie
Jestli autor uhodil hřebíček na hlavičku, nebo je analýza jen jeho toužebným přáním, ukážou následující roky. Veřejný prostor je nejen plný Trumpa, ale také hlasů jeho podporovatelů, kteří jeho kroky chválí.
Prezidentova současná poradkyně Alina Habbaová na stanici Fox News hovoří o tom, že obavy médií o demokracii vycházejí především z obav dosavadního establishmentu o dobře placená místa. Na mysli má hlavně úřad miliardáře Elona Muska DOGE, který dostal na starost hledání úspor ve federálních úřadech.
„Z Elona Muska se stal terč, protože odřízl financování politiků a byrokratů, kteří upřednostnili svůj osobní finanční prospěch na úkor Američanů,“ tvrdí. Muska nedávno časopis Time zobrazil na přední straně obálky, jak sedí přímo za stolem v oválné pracovně.
Vizionář čelí otázkám médií, jestli se coby úspěšný podnikatel nenachází v mimořádném střetu zájmů, ostatně jako další miliardáři v Trumpově vládě. „Kdyby zůstali v soukromém sektoru, vydělali by si víc,“ odpovídá Habbaová.
Musk také odmítl obavy ohledně možného střetu zájmů mezi prací ve vládě a svým podnikáním. Činnost v úřadu pro snižování výdajů označil za návrat k demokracii, konflikt vyloučil s tím, že veškeré kroky jeho týmu jsou veřejné.
