Miroslav Zámečník

Deutschland über Japan aneb Kdo podceňuje Němce, je blbec

Pokud se na forexových trzích nestane něco mimořádného, sesadí Německo z pozice třetí největší světové ekonomiky Japonsko

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník

hlavní analytik

V Německu se z nově nabytého třetího místa málokterá hruď nadme vlasteneckou pýchou, neboť momentálně dynamikou neoslňuje. Bude tak půl procenta v záporu, proti čemuž všechny ostatní velké evropské ekonomiky vlastně jedou. A Japonsko bude menší ekonomikou, ačkoli podle MMF bude jeho růst HDP kladný a na japonské poměry jsou dvě procenta výkonový nadstandard.

Úplně mávnout rukou nad tím nejde, i když se jedná o efekt nominálního kurzu jenu k euru nebo k dolaru, který atakuje mnohaletá minima. Kdo byl letos v Japonsku, lebedil si, neboť i na české poměry nebylo pro turistu drahé, navzdory reputaci.

Bubbles are bad

Papírově, v přepočtu na běžné dolary, bylo Japonsko bohatší než Německo od roku 1980 do roku 2006, s přihlédnutím k rozdílům v cenové hladině je však HDP na obyvatele v Německu vyšší než v Japonsku už posledních 25 let.

Kurz nekurz, Japonsko má za sebou mnoho let relativního ochabování, zhruba od prasknutí ohromné bubliny na trzích aktiv na začátku devadesátých let, z níž se dodnes nevzpamatoval ani trh nemovitostí, ani akcií a v podstatě ani celá ekonomika. Cokoli si myslí milovníci prosecca, „bubbles are bad“. A Japonsko je toho živým důkazem.

Když je teď Německo měřeno HDP větší, může srovnávat a hledat rozdíly. Jistěže je mnohem obtížnější „destilovat poučení“ ze země, která je nejen vzdálená, ale i kulturně zcela specifická, mimo jiné i proto, že se vědomě na stovky let odloučila od zbytku světa.

V demografii má Japonsko oproti zemím Západu náskok s mimořádně vysokou délkou dožití v kombinaci s mimořádně nízkou porodností, i když třeba taková Itálie jede po stejné dráze. Když chci šokovat, uvádím příklad, že Japonsko má více 85letých babiček než pětiletých děvčátek a pro ambiciózní „zvedače porodnosti“ je špatnou zprávou, že se s tím nic moc dělat nedá, určitě ne rychle.

Diametrálně odlišný postoj má Japonsko k migraci, jistě i kvůli svým dějinám. Ekonomické migranty sice začalo v pudu sebezáchovy přijímat, ve 125milionové zemi jich však jsou asi pouhé tři miliony, z toho nejpočetnější jsou Číňané, následovaní Vietnamci a Korejci. Uprchlíků, jimž byl udělen azyl, byl loni rekordní počet, celkem 202, žadatelů bylo 3722. Japonsko je tedy v naprosto jiné pozici, kdy testuje, co si demografie vynucuje, a v žádném případě není pod tlakem přijíždějících mas.

Vejce a želízka

Sofistikované, promarněnými desetiletími stíhané a stárnoucí Japonsko se ale staví jinak i k „Energiewende“. Po havárii ve Fukušimě byly odstaveny všechny reaktory, ale jádro Japonsko neodmítlo, začalo bloky postupně znovu spouštět a staví dva nové. Japonsko také nikdy nevkládalo všechna vejce do jednoho košíku, i když je z hlediska energetické závislosti na dovozu překračující devadesát procent zdaleka nejvíc závislé ze všech velkých světových ekonomik. Nelze se zbavit dojmu, že v této oblasti Německo chtělo být první a tak nějak zabloudilo, a co je horší, chce do svých omylů vtáhnout i ostatní.

Nehledě na střídání třetí pozice má Japonsko želízka v ohni. Třeba Toyota zvítězila nad Volkswagenem, pokud jde o objem výroby aut, a rozhodně ho poráží, jedná-li se o provozní marže i masu zisku. Jasně že Němci nehodlají hodit flintu do žita – celkový objem zisku za první pololetí 2023 Mercedesu, BMW, VW a Porsche je nějakých osmdesát miliard dolarů oproti třiceti u Toyoty a 13,5 u Tesly. Kdo podceňuje Němce, je blbec. Ale mýlit se s nimi je také strašné, i když jsou Nummer Drei. 

Související články