Vládní konsolidační balíček se dotkl i daně z nemovitostí. Tou hlavní změnou, kterou pocítí bez výjimky všichni, je její zvýšení. V průměru vlastníci bytů, domů a dalších nemovitostí zaplatí zhruba 1,8násobek dosavadních odvodů. 

Jak konkrétně bude zvýšení vypadat? Podle Finanční správy například vlastník bytu na pražském Žižkově o rozloze sedmdesát metrů čtverečních dosud platil ročně 1720 korun, od letoška to bude už 3010 korun. Za stejně velký byt v Plzni majitel od roku 2024 zaplatí 1355 oproti loňským 774 korunám a v Brně 1047 oproti dosavadním 598 korunám. 

Kromě toho dochází od začátku letošního ledna také ke změnám u místních koeficientů, kterými obce ovlivňují výslednou částku daně prostřednictvím vlastních vyhlášek. Obce mohou nově stanovit místní koeficient pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice, zahrady nebo ovocné sady, a to v rozmezí od 0,5 do 1,5, a pro ostatní nemovité věci v rozmezí od 0,5 do 5,0. Nižším koeficientem než jedna tak obce mohou výslednou daň i snížit. 

Novinkou je také takzvaný inflační koeficient, který vychází z růstu spotřebitelských cen. Ten má zamezit tomu, co se dělo dosud – tedy že reálná hodnota odvedené daně v čase klesala. 

„Pokud jde o změny sazeb či místních koeficientů obcí, finanční úřady samy stanoví novou výši daně, kterou na konci dubna či v průběhu května sdělí poplatníkovi,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Zároveň ale šéfka finančáku upozorňuje, že zhruba sto tisíc poplatníků bude muset už do konce ledna podat daňové přiznání. „Zpozornět by měli zejména majitelé garáží, pozemků nebo rekreačních staveb, protože nově se bude zdanění řídit podle údajů v katastru nemovitostí, a nikoli podle skutečného účelu používání,“ dodává Hornochová. 

Berní úřad tvrdí, že s ohledem na počet novinek, které konsolidační balíček přináší (jsou jich na čtyři desítky), letos posílil informační servis. Ve všech krajích jsou během celého ledna k dispozici konzultační telefonní linky, kde mají na otázky odpovídat specialisté.

Další úředníci pak vyrazili do terénu, kde budou radit osobně. „Týká se to především obcí, ve kterých bylo uzavřeno pracoviště finančního úřadu,“ uzavírá Simona Hornochová.