Po vánočním útlumu odborníci očekávají, že vzrostou počty nakažených covidem-19. Žádná zásadní opatření bychom ale kvůli tomu činit neměli. „Spousta lidí se nakazí. Virus je ale nebezpečný už jen pro zlomek z nás,“ říká biochemik Zdeněk Hostomský, zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Tady bych veřejnost uklidnil: myslím, že není důvod být vystrašený. Virus nás již dobře zná a do značné míry my známe zase tento virus. Víme, že se vrací ve vlnách – občas ve vlně větší, občas ve vlnce menší. Důležité ale je, že náš imunitní systém už nákaza nijak zvlášť nepřekvapí. Spousta z nás si onemocněním prošla, spousta z nás v minulosti byla naočkována. Ta situace je dramaticky odlišná od doby, kdy virus udeřil poprvé.

S panem Helem souhlasím, ten virus se už skutečně jeví jako dokonalý. Ale abych to vysvětlil: podle mě není náhodou, že po omikronu už nedošlo k dalším zásadním mutacím a že se bavíme v podstatě už jen o dalších subvariantách. Virus se tedy do určité míry ustálil: nechce nás zabíjet, protože pak by se nemohl šířit. To by postrádalo logiku. 

Bude nám tedy komplikovat životy, stejně jako nám je komplikují jiné viry. Jeho dokonalost spočívá v tom, že se opravdu dokáže šířit velmi rychle. Zároveň ale drtivou většinu z nás nebude nijak zvlášť ohrožovat. Právě proto, aby se šířil. Někdo z nás s nákazou skončí v posteli, někdo ji ani nezaznamená. Bezprostředním ohrožením je virus jen pro zlomek populace.

Není to „chřipečka“. Pro většinu lidí už spíše „rýmička“. Jinak samozřejmě platí, že i takový virus chřipky dokáže zabíjet. Jen nemá takovou publicitu.

Ohroženi jsou obecně všichni ti, pro které je z principu nebezpečné i jakékoli jiné onemocnění. Speciální skupinou, u níž určitě máme přemýšlet o nějaké ochraně, jsou třeba senioři. Jinak ale není důvod k nějakým zásadním změnám v našich životech. Ten virus se šíří tak rychle a tak snadno, že nějaké rozestupy nebo třeba roušky jsou úplně mimo hru. Pokud se máte nakazit, tak se nakazíte. 

Průběh onemocnění se pak bude lišit podle toho, v jaké kondici je vaše imunita, zda jste už v minulosti onemocněním prošel a zda jste se již někdy dříve nechal naočkovat. Nicméně úplně nejdokonalejší imunitní reakce následuje u lidí, kteří si již onemocněním prošli. A to z toho důvodu, že v těle nemají – jako v případě očkování – jen krátkou informaci, která kóduje spike protein (pomocí něho virus proniká do buněk hostitele, pozn. red.), ale informaci o celém viru, v celé jeho podobě. Tam si tělo s virem v budoucnu dokáže poradit mnohem lépe.

Nevidím v tom smysl. Stejně tak u dětí.

Imunitní reakce je pak pestřejší. U proteinové vakcíny pak lze ještě vyzdvihnout, že je vyrobena klasickým způsobem, není to žádná revoluční novinka, ale vakcína tradičního typu. Kdybych měl tendenci se nechat naočkovat, jakože nemám, tak bych šel touto cestou. Já osobně však preferuji jiný přístup: žiju jako normálně, ale snažím se být aktivní, dodávat tělu potřebné vitaminy, zkrátka posiluji imunitu.