Nepůjde však o nový vědecký ústav postavený na zelené louce, ale o výzkumnou síť koordinující práci třicítky různých pracovišť a vědeckých týmů. Do projektu Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného částkou 1,3 miliardy korun z prostředků EU, se zapojily skupiny z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.

„Vznikající institut virologie a bakteriologie má za cíl propojit výzkumníky a zlepšit koordinaci jejich kapacit při zvládání nových epidemií. Rolí institutu bude poskytovat odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země, což je klíčové pro účinnou reakci v případě potenciálních nových epidemií,“ uvedl na tiskové konferenci hlavní řešitel projektu, biochemik Zdeněk Hostomský, bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB).

„Covid velmi živě a bolestně ukázal, že epidemie mají potenciál převrátit i naši vyspělou společnost a způsob života naruby. Ukázal také, že v Česku máme špičkové vědecké týmy, které dělají výzkum na světové úrovni, ale postrádáme zastřešující platformu, která by je propojovala, usnadnila jejich spolupráci a poskytovala odborná doporučení politikům či orgánům, které mají na starosti potřebná opatření,“ dodal ředitel ÚOCHB, profesor Jan Konvalinka. Právě jeho ústav bude hlavním koordinátorem celé aktivity.

„Výzkumné týmy by se neměly zaměřovat pouze na výzkum infekčních nemocí a vývoj nových léčiv proti nim, ale i šířeji na dopady těchto chorob na společnost, prevenci a modelování možného rizikového vývoje,“ dodala profesorka Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Institut bude financován z dotace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci evropského programu Exceles, který se zaměřuje na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Podle náměstka ministra školství Roberta Plagy je na projekt určeno celkem zhruba 1,5 miliardy korun. Hlavní řešitel Zdeněk Hostomský sdělil, že částka podle odhadů postačí asi na 3,5 roku provozu. Následně se budou vědecké týmy snažit financování zabezpečit prostřednictvím národních i mezinárodních grantů a dotací.

V prvních letech má institut fungovat virtuálně, nebude mít tedy vlastní výzkumnou budovu. Jednotlivé týmy budou dále bádat na svých pracovištích. V případě, že se novinka osvědčí, mohla by však vyrůst zcela nová budova s nejmodernějším vybavením. ÚOCHB již kvůli tomu předběžně zajistil stavební pozemky v Praze-Krči. Na tiskové konferenci v této souvislosti zazněl název Centrum virologie Antonína Holého, kterým by se navázalo na věhlas jednoho z nejúspěšnějších českých vědců, objevitele řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.