Z ministerstva zdravotnictví a jeho oficiálních komunikačních kanálů budeme i v dalších dnech ujišťováni, že není důvod k obavám. Ohlášený protest tisícovek lékařů, kteří od prosince odmítají sloužit přesčasy, se prý nás pacientů skoro nedotkne. 

Poslední ujištění ministra Válka, že v prosinci se toho v nemocnicích stejně moc neděje (tedy kromě akutní péče, která však má být zajištěna nehledě na protesty), nás však úplně uklidnit nemůže. To z toho důvodu, že lékaři svou protestní akci zatím nijak časově neohraničili. Jinak řečeno: přesčasy sloužit nebudou, dokud se nepřistoupí na jejich podmínky. 

A pokud se nikdo z nás v prosinci do nemocnice nehrne, kdo by taky chtěl ležet přes svátky ve špitále, v dalších měsících bude všechno jinak. Pacienti opět začnou po právu očekávat, že jim bude nejen zachráněn život, ale že proběhnou naplánované zákroky, bude fungovat prevence a že zkrátka nemocnice pojedou na sto procent, a ne v jakémsi utlumeném stand-by režimu.

Mladé lékaře vystřídaly „těžké váhy“

Jenže vyjít zástupcům lékařů plně vstříc není úplně jednoduché. Ti totiž využili příležitosti, aktivizovali tisíce kolegů a našponovali své požadavky, co to šlo. 

Před několika týdny jsem hovořil s Janem Přádou, gynekologem, předsedou Sekce mladých lékařů České lékařské komory a nově i viceprezidentem celé komory. I přes mou počáteční skepsi jsem ve výsledku mladým dámám a pánům v bílém držel palce. Zákon, který v podstatě legalizoval nelidské pracovní podmínky (zdvojnásobení přesčasů), je něco, co moderní společnost nesmí přijmout. Pokud tedy chce, aby se zdravotníci skutečně věnovali svým pacientům, a ne značnou část prohlídky (v horším případě operace) proklimbali. 

Rozuměl jsem také tomu, že lékaři chtějí zpřehlednit způsob svého odměňování i vzdělávání, protože všichni potřebujeme nějaké předvídatelné životní jistoty. Údajná praxe, kdy nadřízení dřou mladé lidi z kůže s tím, že jim – coby rukojmím – mohou zabránit v jejich dalším kariérním růstu (kmeni, atestaci), také nemá v moderním zdravotnictvím místo. „Nejsme roboti, chceme jen pracovat v důstojných podmínkách, mít volný čas na rodinu a perspektivu budoucnosti,“ řekl mi Přáda. Být v jeho kůži, chci to samé. 

Nelze popřít, že na začátku stanovila Sekce mladých lékařů ČLK rozumné podmínky, dosažitelné a pochopitelné. Jenže pak se do boje pustily „těžké váhy“. Sympatie vzbuzující mladí lékaři ustoupili do pozadí a o slovo se přihlásili šéf lékařské komory Milan Kubek či šéfové zdravotnických odborů Martin Engel a Dagmar Žitníková. V tu chvíli začaly požadavky létat s takovou kadencí, že to nezaujatý divák ani nestíhá všechno zaznamenat. 

Spor o závazné platové tarify

Buďme k ministerstvu féroví: postupem času na drtivou většinu odborářských požadavků adekvátně reagovalo. V otázce přesčasů ministr Válek přislíbil, že kritizovaný zákon expresně upraví. A co se platů týče, má oproti původním předpokladům do nemocnic dorazit 6,8 miliardy korun navíc. 

Také vzdělávání lékařů se promění a kariérní růst s sebou ponese srozumitelný růst platů. Úplně zanikne nejnižší, jedenáctá platová třída. Absolventi lékařské fakulty tak budou zařazeni rovnou do dvanácté platové třídy, po „kmeni“ přejdou do třinácté platové třídy a po složení atestační zkoušky se přesunou do čtrnácté platové třídy. Tohle zdravotníci uvítali.

Jenže od protestu se stále neupustilo. Zástupcům lékařské komory vadí, že ministerstvo nechce sjednotit ohodnocení mezi jednotlivými nemocnicemi. „Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky,“ míní Kubek. Na to však ministr Válek odmítl přistoupit.

Kubek: platy nade vše

Ministerstvo přímo řídí některé (ty největší) nemocnice. Zbytek ale musí umět sám nastavovat takovou platovou politiku, aby odpovídala místním podmínkám. Tyto regionální rozdíly mají v systému smysl. 

Předseda ČLK Kubek však pronesl ještě jednu větu. A ta by neměla zapadnout. Vláda prý odmítnutím sjednocení platů dává najevo, že je „přednější státní rozpočet před zdravotní péčí v Česku“. Tak to přece nestojí. Zdravotní péči budeme mít takovou, jakou ji umožní státní rozpočet.

Ministr pyroman

Výsledkem dosavadních jednání je, že se bude dál jednat. V řadě bodů došlo ke shodě, v otázce platů stále ne. Ministr Válek říká, že do prosince je ještě času dost. Na rovinu si přiznejme, že o nás pacienty v tomto okamžiku už vůbec nejde. Můžeme se jen dívat. 

V podstatě běží pouze o to, kolik si lékaři „vyprotestují“. Ministr Válek má sice jako čerstvý první místopředseda TOP 09 ve vládě silnou pozici, jenže veřejnost ho nemá ráda a v žebříčcích popularity politiků propadá. 

Nedávno jsme o něm psali, že je „hasič“, který musí uklidňovat jeden průšvih za druhým. Chyba. V kontextu jeho posledních mediálních výstupů je to spíše pyroman. A lékaři? I u nich jako by se konstruktivní přístup pomalu vytrácel. To je velká škoda.