Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity
koláž Hrot24 / Tomáš Novák / Shutterstock.com / Berenika Slánská
Vysoké školy
Rozhovor
Osmnáct let tvrdé dřiny a Cevro je nově univerzitou. „Chceme připravovat úspěšné, ne být masoví,“ říká rektor
„Snažíme se studenty vést k tomu, aby si utvořili vlastní názor na základě faktů a argumentů, nikoli ideologií a eurosměrnic,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Hrot24 Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity. Proč si přeje zachovat jen malou univerzitu s nízkým počtem studentů? A jak ji posouvají výrazné osobnosti s mnohdy značně odlišnými názory?
redaktor
Před osmnácti lety to začalo jako malá soukromá vysoká škola s velkými ambicemi. Její zakladatelé chtěli vytvořit prostor pro studenty, který by se neopíral jen o přednášky a memorování, ale přinášel by skutečnou debatu, kritické myšlení a propojení akademického světa s praxí. Rok za rokem rostla – nejdříve pomalu, postupně rychleji. Přibývali studenti, špičkoví pedagogové i odborníci z politiky, vědy a veřejné sféry. A spolu s tím stoupala i prestiž instituce.
Teď v Cevro slaví. Po mnoha letech tvrdé práce se škola oficiálně stala univerzitou. Získat tento status není v České republice jednoduché – znamená to splnit náročné akreditační požadavky, rozšířit vědeckou činnost a projít dlouhým administrativním procesem.
Rektor univerzity a politolog Tomáš Jarmara v rozhovoru pro Hrot prozrazuje plány školy, v jejíž správní radě zasedá třeba někdejší ministr Ivan Langer, v dozorčí radě renomovaný ekonom Richard Hindls a v čestné radě úspěšný byznysmen Pavel Tykač.
„Schvalování ze strany státních úřadů bylo velmi náročné. Už bych to znovu zažívat nechtěl,“ přiznává akademik. Ale podle něj to stálo za to. Už nyní se hlásí větší množství vědeckých pracovníků, roste zájem o studium i prestiž školy. Kam však univerzita směřuje dál? A proč se inspiruje především v americkém vzdělávacím modelu?
Cevro Vysoká škola je čerstvě univerzitou, přejmenovali jste se na Cevro Univerzitu. Co to pro vás znamená?
Považujeme to za naplnění naší dlouhodobé strategie. Cevro Vysoká škola už dlouho představovala kvalitní vzdělávací instituci, po osmnácti letech se nám podařilo dosáhnout statusu univerzity, což vnímám jako velký úspěch. Svědčí to o stabilitě a kvalitě naší instituce. Navíc to potvrzuje, že jsme se vždy drželi standardů, a to na vysoké úrovni. Není za námi žádný reputační problém, nebyli jsme spojováni s aférami s diplomy, turbotituly a podobnými praktikami.
Tím, že jsme se stali univerzitou, v podstatě regulátor vysokých škol – Národní akreditační úřad pro vysoké školství – uznal, že jsme kvalitní pracoviště s potřebným personálním a studijním zabezpečením. Specifikem univerzitního statusu je ale rovněž to, že se již nezaměřuje jen na studenty a vzdělávání, ale důležitou součástí je i oblast vědy a výzkumu.
Pro běžného čtenáře se může zdát, že vysoká škola a univerzita jsou synonyma. Jaké jsou tedy ty hlavní rozdíly?
Univerzita je typ vysoké školy odlišný třeba tím, že nabízí nejvyšší možné vzdělání, tedy doktorský studijní program. To znamená, že studium nekončí magisterským titulem, ale studenti mohou pokračovat v doktorském studiu.
Tím se zásadně liší univerzita od běžné vysoké školy. Nezaměřuje se pouze na vzdělávání, i když to je samozřejmě jedna z hlavních činností. Ale má ambice i aktivně vstupovat do oblasti vědy a výzkumu.
Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity
Tomáš Novák, Hrot24
To byl důvod, proč jste po povýšení na univerzitu sáhli i k celkovému rebrandingu?
Ano. Chceme, aby lidé věděli, že se Cevro neustále vyvíjí a posouvá vpřed. Je to opravdu velká věc, za níž bylo ohromné množství práce. Za sebe bych řekl, že Cevro s univerzitním statusem dospělo. Jsme v nejlepším věku, plni síly a vizí do budoucna.
Zároveň si dokážu představit, že i tento úspěch považujete jen za dílčí krok. Co dalšího je tedy před vámi?
Jednou z hlavních výzev je stabilizace a posílení, zejména personálních kapacit univerzity. Musíme – pokud možno – zaujmout a pro naši myšlenku nadchnout další kvalitní odborníky. Status univerzity má v tomto ohledu přirozeně gravitační efekt. Již nyní registrujeme zvýšený zájem ze strany akademiků, protože univerzita nabízí lepší podmínky například pro vědeckou práci.
Otevírá se prostor ke spolupráci se soukromými nebo veřejnými a státními univerzitami v oblasti studia i vědy a výzkumu. Stejně tak i ve vztahu k soukromým a veřejnoprávním korporacím, ať již v oblasti aplikovaného výzkumu, studentských prací a podobně.
Další výzva se týká studentů. Studium na univerzitě dává uchazečům i perspektivu pokračování ve studiu a případné akademické kariéře. Má ale význam i pro praktické uplatnění, protože titul Ph.D. je dokladem vědeckovýzkumné či aplikační činnosti jejího nositele. Což je patrné při pohledu na vedení společností, firem a veřejnoprávních korporací. Vzdělání je tak benefitem při výběrových řízeních a obsazování manažerských pozic.
I tak jste ale v tiskové zprávě zdůraznili, že si chcete zachovat komorní ráz a že univerzitní status nepovede k razantnímu zvyšování počtu studentů. Proč jste se rozhodli pro tento směr?
Cevro Univerzita je programově budována jako malá výběrová škola. Má na české poměry velmi nízký počet studujících, přičemž cílovým stavem jsou maximálně dva tisíce studentů. Naší strategií je co nejvíce se přiblížit modelu školy typu Liberal arts college.
Jde o americký typ školy, který se primárně soustředí na studenta s výukou v menších skupinách a živou interakcí. Dále s důrazem na individuální přístup, rozvoj intelektuálního, kreativního a manažerského potenciálu studentů. Obecně se pak vyznačuje akcentem na vysokou kvalitu výuky.
To je možné pouze s relativně malým počtem studentů. Chceme připravovat opinion makery. Absolventy, kteří budou kariérně úspěšní. Nechceme být masovou univerzitou. Klademe rovněž velký důraz na propojení teorie s praxí. To je problém některých škol, které jsou příliš teoreticky zaměřené s malým aplikačním potenciálem v praxi.
A jak se vám právě toto daří?
Univerzita musí mít silné teoretické zázemí, odborné asistenty, docenty a profesory s odpovídající publikační činností. Ale zároveň u nás působí odborníci z praxe. Máme zde řadu osobností, jako jsou diplomaté Cyril Svoboda a Michael Žantovský, bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec nebo generál Jiří Šedivý, někdejší náčelník generálního štábu Armády České republiky.
Bude u nás přednášet exministr a bývalý šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a mnozí další, které najdete na zajímavých pozicích v českém a evropském byznysu. Tímto způsobem se snažíme studentům ukázat, jak se teorie aplikuje v reálném světě.
Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity
Tomáš Novák, Hrot24
Je zajímavé, že jde o osobnosti s dost odlišnými názorovými postoji. Je cílem mít takový různorodý mix vyučujících?
To jste vystihl poměrně přesně. Cevro mělo dříve pověst určitého think-tanku ODS, tedy vzdělávací instituce spojené s touto částí politického spektra. Naším současným cílem je budovat standardní univerzitu. Určitou výhodou technických nebo přírodních věd je něco – s nadsázkou – jako hodnotová neutralita. Sociální vědy ale často pracují s určitými paradigmaty a vstupují více do veřejného prostoru, takže je to citlivější.
Kruciální je, aby akademici byli schopni odpovídající pedagogické činnosti, vědecké práce, diskuze a vzájemné spolupráce. Proto je pro nás důležité, aby u nás působili odborníci z různých oblastí, s různými názory a zkušenostmi. Snažíme se o to, aby politika neovlivňovala studijní programy. Ale zároveň nežijeme ve vzduchoprázdnu a zohledňujeme to, že v odborné i veřejné diskuzi existují na různé věci různé pohledy.
To znamená, že studium je u vás z principu apolitické?
Ano. V seminářích studenti pochopitelně vedou otevřenou a svobodnou debatu, ale studijní programy z podstaty věci nemají politický charakter. Důležité je, aby studenti získali schopnost kritického myšlení, analýzy různých situací a uměli svůj názor sofistikovaně a kultivovaně prezentovat.
Odborností jste politolog. Jak vnímáte klíčovou kompetenci, kterou by měly vysoké školy rozvíjet – kritické myšlení? Je pro vás důležité naučit studenty kriticky myslet?
Určitě. Už vzhledem k realitě současné veřejné politiky. Řada agend se proměnila v ideologická dogmata, jež jsou na evropské úrovni prosazována byrokraticko-právními mechanismy, mnohdy bez ohledu na výsledky voleb a zájmy významných částí společnosti. Proto považuji kritické myšlení spojené se schopností občanské aktivity za naprosto zásadní. Snažíme se studenty vést k tomu, aby si utvořili vlastní názor na základě faktů a argumentů, nikoli ideologií a eurounijních směrnic.
Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity
Tomáš Novák, Hrot24
Ve školních novinách jste k povýšení na univerzitu zmínil, že proces udělení státního souhlasu působit jako tato forma vysoké školy byl náročný a nechtěl byste ho zažít znovu. Bylo to hodně stresující?
Občas jsme měli pocit, že jednotlivci z Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství úplně nepřejí tomu, abychom se stali univerzitou. Projevilo se to v různých stadiích projednávání žádosti. Například při akreditaci doktorského studijního programu, který je podmínkou k univerzitnímu statusu, jsme s kolegy vnímali, že požadavky jsou občas neadekvátní.
Že je vyžadováno výrazně více, než je standard. Což vyniklo zvláště při pohledu na řadu akreditovaných doktorských studijních programů na veřejných vysokých školách. Všemu jsme ale nakonec vyhověli, problematické části vypořádali. Konec dobrý, všechno dobré. Užitečná zkušenost.
Hovořili jsme o fakultách, na které se univerzity zpravidla člení. Jaké fakulty plánujete zřídit?
Hledáme optimální propojení studijních programů. Pravděpodobně by jednou z nich mohla být ekonomicko-správní fakulta a fakulta bezpečnostních studií, případně fakulta sociálních studií. Zákon ale neříká, že když máte univerzitu, musíte mít fakulty. Proto je to stále ve fázi úvah a bude záležet na dynamice vývoje jednotlivých studijních programů, jejich úspešnosti, zájmu studentů a samozřejmě i vnějším prostředí. Proto například úvaha o fakultě bezpečnostních studií.
Jak souvisí nový univerzitní status s rozvojem studijních programů? Plánujete něco nového?
Ano, ale je to běh na středně dlouhou trať. Nejdříve jsme museli nastavit standardní a motivační prostředí pro publikační a grantovou činnost. Dosáhli jsme na akreditaci doktorského programu Politika a občanská společnost ve střední Evropě. Aktuálně jsme otevřeli Aplikovanou ekonomii a rozšířili jsme naše studijní programy o něco, co má v sobě matematiku a statistiku. To je docela odvážný krok pro soukromou školu.
Cevro má ambici dále rozvíjet ekonomické obory, kde máme již nyní akreditovány dva studijní programy v anglickém jazyce: bakalářský Economics, Business, Politics a navazující magisterský Economics, Philosophy, Politics.
Chtěli bychom se zaměřit i na oblast pracovního práva a personalistiky, kde jsme nově akreditovali bakalářský studijní program a chystáme i jeho navazující magisterskou podobu. Garantem těchto programů je profesor Petr Hůrka, jeden z předních odborníků v této oblasti i s praktickou zkušeností ze státní správy.
Značný potenciál, i s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, mají studijní programy, která garantuje naše Katedra bezpečnostních studií. Připravujeme spolupráci s Univerzitou obrany a chystáme memorandum o spolupráci s ministerstvem obrany.
Zaujalo mě, že v případě doktorského programu Politika a občanská společnost ve střední Evropě nebudu platit školné, naopak se mohu těšit na stipendium 25 tisíc korun. To je u soukromé školy zajímavý byznys plán. Proč jste se rozhodli pro tento krok?
O tom jsme hodně diskutovali se členy správní rady. Jsem rád, že nakonec vyslyšeli mé argumenty. Například že doktorské studium je náročné, vyžaduje plné nasazení, proto nechceme případné talenty odradit školným, které by museli hradit z jiné výdělečné činnosti. Studenti se tak budou moci plně soustředit na svou vědeckou práci, aniž by se museli starat o finanční zajištění.
Věříme, že tato investice do budoucích vědců se nám mnohonásobně vrátí v podobě kvalitního výzkumu. Bereme to i jako naši společenskou odpovědnost. Chtěli bychom vytvořit prostředí, které podporuje excelenci a umožňuje rozvoj talentovaných studentů. Nicméně v tomto případě půjde jen o jednotky studentů. Budeme vybírat pouze ty s nejlepšími předpoklady ke studiu.
Tomáš Jarmara, rektor Cevro Univerzity
Tomáš Novák, Hrot24