Ján Kasper je zkušený podnikatel. V šesti evropských zemích zaměstnává na 700 lidí a v jeho „impériu“ je 51 firem – ty souhrnně počítají tržby ve vyšších stovkách milionů eur. V Česku Kasper vlastní například i zámek v Herálci u Havlíčkova Brodu.

Před pěti lety pak rozjel – společně se slovenským podnikatelem Peterem Zálešákem – pražský family office Zaka. Skrze něj dvojice investovala vlastní finance do startupů, časem ale zjistila, že tolika penězi vlastně nedisponuje. Zaka je totiž jeden z nejaktivnějších rodinných venture kapitálových fondů v Evropě. 

V červenci se tak otevřela i externím investorům. Fond se teď zaměřuje na investice do startupů v pre-seedové a seedové fázi, které mají rovnou od začátku globální ambice. S Kasperem jsme si krátce popovídali o transformaci Zaky na klasický venture kapitálový fond a také o jednom možném českém jednorožci.

Jaká je vaše denní rutina?

Svůj čas dělím na dvě základní aktivity. Posledních pět let se zhruba 10 hodin denně věnuji venture kapitálu. A dalších šest hodin se soustředím na náš rodinný konzervativní byznys. Jen pro ilustraci: jedná se o 51 firem se 700 zaměstnanci, jejichž celkové roční tržby převyšují 700 milionů eur a působí v šesti evropských zemích. V Čechách vlastníme například zámecký hotel Chateau Herálec, několik komunikačních agentur a samozřejmě venture kapitálovou firmu Zaka, která sídlí v Praze. 

Zaka nebyla vždycky otevřena externím investorům, k transformaci došlo až letos v červenci. Proč jste se rozhodli přeměnit na venture kapitálový fond?

Nejprve jsme měli family office, skrze který jsme investovali naše vlastní finance, respektive peníze rodin Kasperových a Zálešákových. Pak se ale začalo zlepšovat naše know-how, navíc jsme objevovali stále více možností, kam investovat. A jak běžel čas, tak jsme zjistili, že vlastně tolik vlastních peněz nemáme. Transformovali jsme se proto na klasický venture kapitálový fond a otevřeli se externím investorům.

Kolik máte limited partnerů, tedy společníků s ručením omezeným?

Hlavními limited partnery zůstávají rodiny Kasperových a Zálešákových. A v tuto chvíli máme ještě dalších 12 společníků. 

Jaké startupy vyhledáváte?

Začínali jsme jako klasický všeobecný agnostický investor (tedy investor, který neprosazuje pouze jeden styl investování – pozn. red.). S investicemi jsme začali v roce 2020. Nejprve na českém a slovenském trhu, časem jsme se ocitli i v Pobaltí, německojazyčných zemích, USA a Spojeném království. Celkově teď máme 58 zainvestovaných startupů, přičemž se zaměřujeme na investice do startupů v pre-seedové a seedové fázi, a to s průměrnou investicí 300 tisíc eur (přes 7,5 milionu korun – pozn. red.).

Máme přitom jednu klíčovou podmínku – startup, do kterého budeme investovat, musí mít globální ambice a snahu uspět i na americkém trhu. Obvykle pak hledáme projekty, které se zabývají zdravotnickými technologiemi, biotechnologiemi, deeptechem nebo třeba kyberbezpečností.

Investujete raději do zakladatelů, nebo do nápadů?

Vždycky se vede taková polemika, jestli investovat do skvělých lidí, nebo do skvělých nápadů. Já si myslím, že by se mělo investovat do skvělých nápadů, neboť je pravděpodobně nebudou mít hloupí lidé, ale spíše dobří foundeři (zakladatelé startupů – pozn. red.). 

My se founderů ptáme na celkem 71 otázek. Asi by nebylo časově schůdné je tu všechny vyjmenovávat. Každopádně se jen 14 z těchto dotazů týká samotné osobnosti foundera.

A jaké povahové rysy by founder měl mít?

Musí být inteligentní, tvrdě pracující, skromný, soustředěný, posedlý touhou vyhrát. A samozřejmě musí mít rád to, co dělá.

Jaká je teď podle vás situace kolem legislativního rámce ve startupovém ekosystému? V poslední době se například hodně probírají zaměstnanecké akcie, tedy takzvaný ESOP.

Možná vás překvapím, ale já tohle nesleduju, protože to nepovažuji za podstatné. Každý český founder, který chce uspět, musí nakonec skončit v nejlepším možném ekosystému – tedy v tom americkém. My tedy neinvestujeme do českých projektů, které nemají globální ambice. Navíc startupy, které hledáme, musejí mít realistický exitový potenciál ve výši 1,5 miliardy dolarů. Takových firem v Česku příliš není.

Ve vašem portfoliu máte i několik českých startupů. Ty všechny mají globální potenciál a působí i ve Spojených státech?

Vůbec ne. Ze začátku jsme udělali i spoustu špatných investic, na což jsem osobně hrdý a nestydím se za to. Tehdy jsme toho prostě o rizikovém kapitálu tolik nevěděli. Naše úvodní investice tak ještě nesplňovaly současné přísné požadavky, které jsme si nastavili loni v červnu. Myslím, že dnes by naším sítem prošel pouze Vetstor(e-shop s přístupem ke zdravotní dokumentaci veterinářů – pozn. red.). Pokud vše půjde dobře, může se stát dalším českým jednorožcem (firmou, jejíž hodnota překročila jednu miliardu dolarů – pozn. red.).

Je v Česku hodně firem, které mají šanci stát se jednorožcem?

Talentovaných lidí je tu spousta. A značná část českých founderů má – chvála Bohu – i globální ambice. Nedávno jsem strávil 40 dnů v Silicon Valley, kde jsem měl možnost sejít se s velmi zajímavou komunitou expatů. Držím jim palce v jejich další profesní cestě. Mimochodem – v USA jsme teď udělali další dvě investice. 

Tyto nové investice se týkají firem oněch českých expatů?

Ne, šlo o americké investice.

Ján Kasper (69) • Zkušený podnikatel, který provozuje 51 společností v šesti zemích, zejména v oblastech maloobchodu, energetiky, marketingové komunikace, hoteliérství, dopravy, realit nebo developmentu • Mezi významné firmy v jeho portfoliu patří například marketingová agentura Unimedia, dodavatel elektřiny Magna Energia, Penati Golf Resort nebo prodejce automobilů Autopolis • Vystudoval Websterovu univerzitu ve Vídni, v Bratislavě pak Univerzitu Komenského, Ekonomickou univerzitu a Technickou univerzitu • Ve svém volném čase rád sleduje NBA nebo Ligu mistrů, s velkým potěšením také objevuje svět kvalitních červených vín • Je ženatý, má tři dcery a jednoho syna