Ladislav Tyll je hrdým „cemsákem“
VŠE / Shutterstock.com / Stable Diffusion, koláž Hrot24
Vysoké školy
Rozhovor
Vystuduj a budeš v balíku. O tomto oboru se v Česku skoro neví, ve světě přitom garantuje pohádkovou kariéru
Studijní program na pražské VŠE se každoročně umísťuje na předních pozicích prestižního žebříčku novin Financial Times, jehož absolventi se dostávají na ty nejlukrativnější pozice po celém světě. Ví o něm přitom jen málokdo.
redaktor
Jít hned po studiu pracovat na absolventskou pozici za nejnižší možnou mzdu? V některých vysokoškolských oborech realita, není to však nevyhnutelné. Na Vysoké škole ekonomické v Praze vyučují anglický program Master in International Management (CEMS), jehož absolventi berou tři roky po promoci v průměru přes 170 tisíc korun měsíčně.
„Jsou z nich top manažeři světové úrovně,“ říká garant programu Ladislav Tyll. Program se již několik let po sobě umísťuje v celosvětovém žebříčku Financial Times (FT), aktuálně na 16. pozici.
Probojovat se mezi světovou špičku však není jen tak. Jak totiž podotýká Tyll, od studentů se čeká velká aktivita a také výkonnost. Mladí na sobě jednoduše musí tvrdě pracovat. Jinak náročné studium nedokončí.
Čím byste nalákal zájemce o váš studijní program? Představíte nám ho?
Je to dvouletý magisterský program, určený studentům s jasnou představou o svém budoucím uplatnění, vynikající znalostí anglického jazyka na úrovni C1 a znalostí dalšího světového jazyka. Nejčastěji se k nám hlásí studenti z bakalářských programů zaměřených na ekonomii, byznys a řízení podniků.
Jsme otevřeni i studentům jiných oborů. Musejí mít ale za sebou určité ekonomicko-byznysové minimum. O tyto studenty je pak na trhu obzvláště velký zájem, protože nabízejí dobrou kombinaci technických a víc „hard skill“ znalostí s manažerskými dovednostmi a leadershipem, které se naučí u nás.
O studiu by měl uvažovat ten, kdo to chce v byznysu daleko dotáhnout. Absolventi nacházejí uplatnění v top managementu nadnárodních firem u nás i v zahraničí, jako jsou například HILTI, PG, L’Oreal, Škoda nebo Asahi. A často se rozhodnou rozvíjet svůj vlastní byznys.
Vystudovali u nás například spoluzakladatel Portu Martin Luňáček, zakladatel venture kapitálového fondu Nation 1 Marek Moravec nebo v poslední době jsou se svými startupy celkem vidět Lucie Bášová z Mumdoo či Martin Fortelný z Advanta.
Už v přijímacím řízení si hodně potrpíme, abychom vybírali kandidáty, kteří zapadají do našeho ideálního profilu budoucího absolventa a mají na to, dotáhnout studium do konce. Jde o lidi se světovými ambicemi, kteří jsou oproti svým vrstevníkům výkonní a pracovití. Pokud takových najdeme jen 25, vezmeme jen tolik, pokud víc, tak vezmeme víc, maximálně ale 55.
Program je placený. Nedávalo by větší ekonomický smysl, po vzoru soukromých škol, prostě vzít všechny? A s těmi neúspěšnými se rozloučit později?
To by bylo velmi krátkozraké. A to hned z několika důvodů. Tím asi nejdůležitějším je, že na studenty nepůsobíme jen my jako vyučující, ale docela dobře funguje učení se od sebe navzájem mezi studenty.
Ti očekávají, že i jejich kolegové budou na vysoké úrovni. V rámci programu pracují na celé řadě reálných projektů a my musíme zajistit, že jejich výsledek bude dobrý a nebudeme muset řešit problém například s „černými pasažéry“.
Výběr pouze těch nejlepších studentů je i silnou motivací pro naše korporátní partnery. Vědí, že nebudou ztrácet svůj drahocenný čas s někým, kdo na to nemá, a chtějí tedy náš program podporovat a spolupracovat s námi.
A nakonec neméně důležité je, že nenabízíme jen vzdělání, ale vlastně také vstupenku do mezinárodní komunity lidí, kteří tímto programem na některé z aliančních škol prošli.
Když se ocitnu například v Singapuru a napíšu některému „cemsákovi“, jestli nezajde na kafe nebo pivo, tak to velmi pravděpodobně dopadne, protože ví, že si budeme rozumět. Pokud bychom brali kohokoliv, tohle by asi nebylo možné.
V žebříčku FT se váš program posledně umístil na 16. místě a v roce 2021 dokonce na 14. Jak se vám daří držet tak vysoko?
Financial Times dávají ve svém žebříčku největší váhu peněžitému ohodnocení absolventů po třech letech od ukončení studia a také tomu, o kolik se průměrná částka meziročně zvyšuje.
Důvod je tedy relativně jednoduchý: v žebříčku jsme vysoko, protože je po našich absolventech velká poptávka, což se odráží i do výše jejich mezd - podle posledního šetření FT berou tři roky po promoci v průměru přes 170 tisíc korun měsíčně a toto číslo se meziročně zvyšuje.
Snad to tak půjde dál, nicméně konkurovat školám ze zemí s mnohem větší kupní silou, a tedy i mzdami, jako je Francie, Švýcarsko nebo Singapur, není snadné.
Na druhou stranu tam ale mají také nesrovnatelně vyšší školné. U nás je to pouze pět tisíc eur (126 tisíc korun) ročně, zatímco třeba na Pařížské HEC nebo v University College Dublin platí přes 25 tisíc eur (631 tisíc) ročně.
Studijní program se vyučuje v angličtině. Díky tomu následně mohou studenti obsadit pracovní pozice napříč světem
VŠE
Jak si mám poptávku po absolventech představit? Mají třeba přislíbená místa již během studia?
Firmy jsou v úzkém kontaktu s našimi studenty a dávají jim velmi atraktivní nabídky ještě během studia. Nezřídka absolventy do svých firem či oddělení nabírají jiní absolventi či známí z jiných škol z CEMS aliance.
Jak už jsem naznačil, díky studijním výměnám a dalším aktivitám vznikla celosvětová komunita, která drží při sobě a z níž její členové v profesním i osobním životě těží. Nebál bych se naši komunitu „cemsáků“ s určitou nadsázkou přirovnat k řádu svobodných zednářů.
CEMS aliancí myslíte co? Školy, které vyučují stejný program různě po světě?
CEMS aliance vznikla koncem 90. let. Tehdy šlo o dohodu několika evropských univerzit, že budou vyučovat mezinárodní management dle společných pravidel a spolupracovat na jeho rozvoji. V dnešní době patří do aliance 33 univerzit z celého světa.
Pro studenty v Praze je na CEMS velmi atraktivní především to, že za školné, které uhradí u nás, mohou strávit semestr na některé z prestižních partnerských univerzit, jako třeba Cornell v USA, LSE v Londýně nebo zmíněná HEC Paris.
Na těchto školách pak nemusí již žádné školné platit a naopak získávají od nás na tyto výjezdy finanční podporu. Studium u nás je tedy poměrně dostupným způsobem, jak na tyto prestižní školy studijně vyjet.
Vznikla celosvětová komunita, která drží při sobě a z níž její členové těží v profesním i v osobním životě. Nebál bych se naši komunitu „cemsáků“ s určitou nadsázkou přirovnat k řádu svobodných zednářů.
V čem se liší váš absolvent od absolventa jiného ekonomického studijního programu?
V rámci studia, které je vyváženým mixem teoretických znalostí a praktických dovedností, máme na naše studenty nadstandardní nároky. Výstupy jejich semestrálních projektů jsou často srovnatelné s výstupy profesionálů z předních konzultačních společností.
Další nespornou výhodou našich absolventů je jejich výrazná ochota k mezinárodní mobilitě, a tedy připravenost pracovat kdekoliv na světě, kde je to pro jejich budoucího zaměstnavatele zapotřebí. K tomu jim pomáhá právě struktura programu, která je připravuje na život v různých kulturách mimo jiné i tím, že jsou schopni komunikace v několika světových jazycích.
A v neposlední řadě, že nevstupují do světa byznysu jako „zelenáči“, ale jako lidé, kteří již mají relativně zajímavé mezinárodní pracovní zkušenosti.
Studenti tedy přijdou při výuce do kontaktu nejen s pedagogy, ale učí je i někdo s reálnou zkušeností z top byznysu?
Přesně tak, vedle akademiků a univerzitních pedagogů se nám daří získávat odborníky, kteří dlouho byli anebo stále jsou absolutní špičkou ve svém oboru. Skvělým příkladem je Heřman Kopkáně, který byl CFO ve významných firmách jako Dr. Max či Rohlík, nebo Senta Čermáková, jedna z nejúspěšnějších českých manažerek v globálních firmách.
Spolupráce s byznysem je klíčová. Díky tomu dokážeme rychle reagovat na to, co se ve světě děje, a uzpůsobovat tomu formu i obsah studia. CEMS má smlouvu s řadou firemních partnerů, kteří se chtějí podílet na vzdělávání budoucích elitních manažerů. Díky finanční podpoře těchto firem, mezi něž patří mimo jiné Škoda Auto, Plzeňský Prazdroj / Asahi, HILTI, URW, P&G, Coca-Cola HBC a celá řada dalších, si pak můžeme dovolit platit špičkové vyučující s léty zkušeností.
Dostanou absolventi inženýrský titul, který mohou užívat i v České republice?
Studenti od nás odcházejí s titulem inženýr od VŠE. Týkají se jich stejně jako jinde závěrečné státní zkoušky s obhajobou diplomové práce. Pouze s tím rozdílem, že vše je, stejně jako celé studium, v angličtině.
A pokud zároveň splní požadavky aliance škol CEMS, tak dostanou také mezinárodně uznávaný diplom Master in Management (MIM), což je ohromný bonus do budoucího profesního života.
Zajímají dnešní studenty jiné věci než jejich kolegy dříve?
Zatímco dříve asi bylo cílem naprosté většiny našich studentů odjet za prací někam do západní Evropy a do konzultačních společností, v poslední době přibývá těch, kteří zůstávají v Česku a věnují se rozvoji vlastního byznysu či hledají práci ve firmách, které vytvářejí reálný produkt. Nicméně i tak končí více než polovina našich absolventů v zahraničí.
Co se týká obsahu studia, cítíme rostoucí zájem o předměty spadající do oblasti ESG (udržitelné investování, z angl. Environmental, Social, Governance, pozn. red.), čemuž vycházíme studentům vstříc. V poslední době jsme zavedli mnoho nových předmětů, které se soustředí na udržitelnou strategii, kalkulaci a snižování emisí oxidu uhličitého, cirkulární ekonomiku, udržitelnost v dodavatelských řetězcích a mnoho dalších.
Obecně ale platí a vždy platilo, že na CEMS programech byly otázky etického a odpovědného podnikání široce protkány veškerými předměty. Pro zajímavost jedním z povinných předmětů je kurz CSR in practice, kdy studenti musí fyzicky odpracovat určité penzum času pro některou neziskovou organizaci nebo jinak přispět k rozvoji občanské společnosti.
Ladislav Tyll, docent na Podnikohospodářské fakultě VŠE
VŠE
