Těch pár vět ministryně financí Aleny Schillerové zapůsobilo na český hazardní byznys jako šoková terapie. Stačilo, aby v polovině září ministryně v deníku Právo jen tak mimoděk zauvažovala o zvýšení daní z hazardu, a byznys, přes nějž ročně proteče bezmála 400 miliard korun, stál rázem v pozoru. Ihned se aktivovala sdružení a firemní asociace, lobbisté, firemní analytici i armády právníků. Nadace hazardních firem obsadily billboardy, aby se národ dověděl, jaké blaho národu způsobují. A kdo tady nakupuje klavíry.

Jednotlivé typy hazardu se okamžitě začaly navzájem vymezovat a poukazovat na to, kdo je škodlivější a kdo vydělává na hře s lidským štěstím a sněním víc. Přesto se v září vůbec poprvé v historii prakticky celý průmysl sjednotil pod hlavičkou jedné organizace, když loterijní lídr Sazka miliardáře Karla Komárka vstoupil do Institutu pro regulaci hazardních her. Ten založil mladý právník a někdejší šéf regulace na ministerstvu financí Jan Řehola v roce 2018 a Sazka, vědoma si své síly, jej dosud ignorovala a komunikaci se státem řešila po vlastní linii. Krizová doba si však očividně žádá krizová řešení.

Nově se tedy v jednom „týmu“ sešli odvěcí rivalové z „dobrého“ i „zlého“ hazardu (ať si o těch kategoriích myslíte cokoliv). Řeholův institut sdružuje přes 30 hazardních firem, mimo jiné sázkové kanceláře Tipsport, Fortuna, kasina a provozovatele hracích automatů, jako třeba Rebuy Stars a Merkur, a nyní tedy i loterie Sazka a Korunka. Jestli se firmám tato široká aliance nakonec osvědčí, není jisté. Přece jen každá z nich má za sebou trochu jiný příběh, odlišnou tržní pozici i obchodní model. A z povahy věci se jejich zájmy často neshodují.

Proč teď

Státní rozpočet hospodaří s rekordními výdaji a bezprecedentním deficitem. Proto vláda hledá, jak zvýšit příjmy. Pro podobné úvahy byl hazard vždy užitečným cílem, přestože reálný přínos rozpočtu byl mnohdy sporný. „Popravdě těmto snahám moc nerozumím. Daně se hazardním společnostem měnily pětkrát za posledních sedm let. Inkaso daně přitom od roku 2017 i přes zvyšování sazeb setrvale a konstantně klesá. Těžko říct, jaký další důkaz potřebuje stát, aby pochopil, že zdanění hazardu již přesáhlo bod zlomu, po kterém výběr bude již jen dál klesat,“ říká Jan Řehola, odborník na hazardní legislativu v Česku a zároveň hlavní obránce hazardních firem. Vládní kroky nicméně nechce hodnotit, dokud nebude znám oficiální návrh.

Schillerová před několika týdny popsala záměr zvýšit sazbu jen kurzovým sázkám ze současných 23 procent na 25, a živým hrám kasin dokonce na 30 procent, jistí si však nemohou být ani ostatní. Připomeňme, že loňskou touhu vlády doplnit státní kasu odnesla Sazka, které se na základě návrhu poslance ČSSD Ondřeje Veselého skokově zvýšila daň z 23 procent na 35. Kurzové sázky tehdy na poslední chvíli uhájily původní sazbu. Proto se očekává, že ministerská kosa tentokráte padne jinam a bude se nepoměr snažit kompenzovat.

Šéfka státní kasy sice od té doby s detaily zvýšení daní šetří, podle informací týdeníku Hrot se ale v útrobách ministerstva intenzivně počítá a ladí návrh, který může být dokonce ještě tvrdší, než Schillerová avizovala.

Vyšší daně, nižší výběr

Řehola má pravdu, že daňové výnosy z hazardu v posledních třech letech klesly. V roce 2017 inkaso daně z hazardních her překročilo 12 miliard korun. O rok později se propadlo zhruba na osm miliard a loni mírně stouplo zhruba na deset miliard. Ale vysvětlení je složitější a vše nelze svést na vyšší daně. Inkaso se dlouhodobě propadá zejména u technických her, tedy u hracích automatů, které ještě v roce 2017 představovaly přes dvě třetiny celého hazardního trhu v Česku. A hrací automaty prakticky zlikvidovala velká vládní novela platná od roku 2017.

Novela na jedné straně zlegalizovala automaty na internetu, na druhé je však vyhnala z tradičního prostředí: z hospod a restaurací. Herny zmizely z center měst, ty malé zanikly úplně. Trh „výherních“ automatů se propadl více než o 50 procent, dnes proto technické hry představují asi polovinu celého hazardního trhu, zatímco před třemi lety to bylo více než dvě třetiny. Někdejší mocné a bohaté skupiny, jako je Valentův Synot, Peričova Slot Group či Krijcos Richarda Chlada, prakticky zmizely z byznysové mapy Česka.

Do nižšího výběru daní z hazardu se letos promítla také pandemie, čímž hodlají herní firmy argumentovat. Ovšem covidová krize nedopadá na všechny typy her stejně, což Babiš a jeho lidé moc dobře vědí. Stejně jako to, že z hospodského hazardu už toho moc nevymáčknou, takže je třeba hledat jinde.

Komárek v bezpečí?

Pokud by byl někdo na pochybách, tak ne, společenská nebezpečnost není pro ministryni Schillerovou ani premiéra Babiše při stanovení daní měřítkem. Toto téma si Babiš zjevně odbyl někdejším tažením proti „jednorukým banditům“ a dál je ponechává v gesci měst a městských částí. O škodlivosti se sice loni bouřlivě diskutovalo v Parlamentu, ale výsledná daňová logika se pak opřela spíš o ziskovost jednotlivých hazardních sektorů.

Proto si v loňské ruské ruletě vytočila ostrý náboj právě Sazka. Ta sice dlouhodobě pracuje s pověstí „společensky přijatelného“ hazardu v podobě číselných loterií Sportka či Eurojackpot, ale doplatila na to, že číselné loterie představují vůbec nejziskovější hazardní sektor. Česká Sazka má za sebou navíc rekordní loňský rok: přijala tikety za bezmála 18 miliard korun, což jí stačilo na působivý hrubý provozní zisk (EBITDA) 2,4 miliardy. Loni na loterijní dani, tedy ještě se sazbou 23 procent, odvedla státu 1,7 miliardy. Kdyby letos měla alespoň stejnou výkonnost, se současnou sazbou 35 procent pošle do státní kasy o 800 milionů víc.

Bude to Schillerové stačit? Podle dosavadních veřejných prohlášení se zdá, že ano. Ale některé hlasy z okolí ministerstva hovoří jinak. Podle nich existují scénáře, že se sazba u loterií opět pohne. Babiš navíc své kolegy z miliardářských žebříčků rád nechává v napětí.

V Sazce si takový scénář ale nepřipouštějí. „Neumíme si vůbec představit, že bychom se tu bavili po loňském roce o dalším zvýšení daní pro loterie. Naopak se nadále snažíme zvrátit loňské zvýšení daní více než o 50 procent, které považujeme za nepřijatelné,“ říká k tomu mluvčí Sazky Václav Friedmann a odkazuje na stížnost podanou k Evropské komisi.

Loňské zvýšení daní z 23 na 35 procent bylo skutečně drsné. Ale i proti Komárkovi se dají najít argumenty, které Babiš, a zejména Schillerová jistě nasadí. Především pandemie dopadla na byznys Sazky méně bolestivě než na jiné druhy hazardu. Stačí se podívat na výběr loterijní daně: byznys Sazky meziročně rostl jak v prvním kvartálu 2020, tak v krizovém druhém čtvrtletí. Sazka totiž prakticky netrpěla zavřením prodejních míst, trafiky zůstaly otevřené i během karantény, přestože lidí z ulic ubylo.

Sazce se do argumentace nehodí ani mezinárodní srovnání zdanění loterií, i když není úplně snadné jednotlivé číselné loterie porovnávat. Jen v Evropě se loterie daní různě a český způsob nepatří mezi nejrozšířenější. Mnohde jde navíc o státní monopoly, takže tyto firmy přispívají na „veřejné blaho“ i jinak než formou daní. V Česku se aplikuje daň z takzvaných hrubých výher, tedy z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami; z této částky se vypočítává 35procentní daň.

Jiný příklad nabízí Británie, o jejíž národní loterii Camelot se mimochodem Komárek v současnosti uchází. V Británii se loterie daní 12 procenty, avšak z obratu, tedy ze všech přijatých sázek. To přibližně odpovídá české „pětatřicítce“ z hrubé výhry, avšak vedle toho Camelot ještě odvádí asi pětinu obratu do národního loterijního fondu na veřejně prospěšné účely. Jen loni to bylo zhruba 1,7 miliardy liber. Kdybychom to přibližně přepočítali na hrubé výhry, představovalo by to celkový odvod státu přes 70 procent. To je spíše extrémní příklad, který se váže na zcela odlišný kontext tamního loterijního trhu. Ale naznačuje, jak velký klacek může Babiš v zahraničí na Komárkův byznys najít. Bude-li chtít.

Kurzová sázka na odstřel

Nejpravděpodobnější letošní „dojnou krávou“ z hazardního byznysu jsou kurzové sázky. Těm v Česku kralují dvě společnosti – berounský Tipsport a Fortuna ze skupiny Penta Investments. Loni se jim podařilo zvrátit chystané zvýšení daní a zachovat si původní sazbu 23 procent. Ministryně Schillerová ale nyní veřejně hovoří o snaze vrátit se k původnímu vládnímu návrhu, který počítal se zvýšením na 25 procent.

„Průměrná výše zdanění sportovního sázení v zemích EU je 17,6 procenta, v Česku je to 23 procent, jsme tedy o víc než pět procent nad průměrem evropského zdanění. A v kurzovém sázení na rozdíl od jiných druhů hazardu už není kde brát, naše marže jsou velmi nízké a při dalším zvýšení loterijní daně stát znovu vybere méně než teď, což se stalo už při minulém navyšování,“ argumentuje také Petr Knybel, generální ředitel Tipsportu.

Kurzové sázky skutečně pracují s výrazně menší výherní marží, která se pohybuje od osmi do 12 procent, zatímco u loterie to je až 50 procent. Na druhé straně objem sázek v kurzovém sázení je tak obrovský, že firmy v tomto oboru jen těžko budou s vážnou tváří hovořit o živoření. Navíc jak Tipsport, tak Fortuna (a také Sazka) velmi úspěšně naskočily do nového segmentu online kasin, kde lidé vlastně hrají na výherních automatech. I zde se marže pohybuje v řádu procent, avšak obratově je to už velmi zajímavá oblast.

Dobrý rok sázek

I díky tomu mají Tipsport i Fortuna za sebou rekordně úspěšný rok. Nenápadná berounská skupina, za kterou stojí 13 ještě nenápadnějších berounských patriotů a do které patří kromě Tipsportu také sázková kancelář Chance a loterijní společnost Korunka, dosáhla celkové EBITDA 2,5 miliardy korun. Meziročně jde zhruba o třetinový nárůst. Impozantní je také pohled na volné peněžní prostředky, které firmy Tipsportu drží na účtech. V součtu je to přes 2,4 miliardy.

Vedlo se také české Fortuně. Loni přijala sázky za víc než 38 miliard korun, v roce 2018 to bylo „jen“ 30 miliard. Loni už více než třetinu přijatých sázek tvořilo právě online kasino. Celkově to Fortuně v Česku stačilo na EBITDA kolem 800 milionů korun. Kurzové sázky ovšem intenzivně pocítily krizi spojenou s koronavirem. „Výpadek byl v druhé polovině března, v dubnu a květnu opravdu obrovský. Svou nabídku dokážeme uzpůsobit i mimořádným situacím, jako je současná pandemie, ale musí být na co sázet. Když se v druhé polovině března přestalo hrát a závodit a nebylo nač vypisovat sázky, spadly nám náběry až ke 30 procentům obvyklých hodnot. Jakmile se znovu začalo hrát, vrátili se postupně i sázkaři a dnes jsme asi na 90 procentech očekávaných náběrů,“ popisuje Knybel s tím, že celkově počítá v kurzovém sázení s celoročním propadem proti plánu zhruba o deset procent. Tedy za předpokladu, že druhá vlna epidemie nebude mít opět za následek globální zastavení sportovního života.

Kasina bez hráčů

Další na ráně z pohledu ministerstva financí jsou kasina, tedy zejména takzvaná živá hra – rulety, karetní turnaje, binga –, kde by se měla sazba daně zvýšit dokonce na 30 procent. K největším byznysmenům v této oblasti patří známý sběratel umění a majitel několika velkých kasin v pohraničí, Vestar Group a King’s Casina, Leon Tsoukernik.

Tomuto typu hazardu však patří poměrně nízký podíl na trhu; stát si tedy v celkových sumách příliš nepomůže. V roce 2019 představovalo inkaso daně z živé hry od všech firem 524 milionů korun (z celkových deseti miliard za celý hazardní trh). Letos výběr daní i tak dramaticky klesne, neboť virová krize na kasina dopadá asi nejvíce ze všech hazardních oborů. Kasina byla v druhém čtvrtletí prakticky úplně zavřená, mnoho z nich žije také ze zahraničních hráčů, třeba z Německa a Rakouska. Ti nemohli přijet. Z dat ministerstva financí vyplývá, že trh s živými hrami v druhém čtvrtletí meziročně klesl o 70 procent.

„Díky uzavření provozů v první vlně a na základě nových omezení v druhé vlně celkový trh provozu živých kasin vykazuje vysokou volatilitu. Pokles očekáváme dle polohy a lokality v rozmezí od 35 do 60 procent,“ říká k tomu Tomáš Kment, prezident Asociace společností provozujících kasina v ČR.

Co z výše uvedeného vyplývá? Že Babiš opět roztáčí hazardní ruletu, ve které jde nejbohatším Čechům o miliardy. Podobné situace má rád, neboť bývalým souputníkům z byznysu ukazuje, kdo je tady pánem. Miliardáři s ním pak musejí vyjednávat. V hazardu si navíc může pomoct matematikou, veřejným zájmem i populismem.

Tak co to nakonec bude? Červená, černá, nebo nula?

KDO JE KDO?!

LOTERIE

Karel Komárek, Sazka

Český miliardář dnes ovládá jednu z největších loterijních skupin v Evropě. Sazka Group provozuje kromě Česka loterie v Řecku, na Kypru, v Itálii a v Rakousku. A chce se ucházet o licence ve Francii a v Británii.

KURZOVÉ SÁZKY

Vratislav Randa, Tipsport

Nejznámější z 13 majitelů berounského Tipsportu Vratislav Randa vybudoval společně se svými manažery nejsilnějšího hráče na poli kurzového sázení v Česku. Tipsport se sice nakonec nevydal cestou výraznější zahraniční expanze (působí ještě na Slovensku), ale to mu vadit nemusí. V Česku si každým rokem upevňuje pozici tržní jedničky s velkým náskokem na druhou Fortunu.

Marek Dospiva, Fortuna

Pro majitele investiční skupiny Penta Investments dnes herní skupina Fortuna Entertainment Group představuje jednu z nejziskovějších firem v portfoliu. Také Fortuna vyrostla v jednoho z největších hráčů v Evropě, když provozuje sázkové kanceláře v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Chorvatsku.

KASINA

Leon Tsoukernik, Vestar Group

Sběratel umění a pokerový hráč ruského původu vybudoval v Česku jedno z největších kasin v pohraničí v Rozvadově. Resort King’s Casino s hotelem patří k největším areálům svého druhu ve střední Evropě a Tsoukernik se řadí k nejvýraznějším představitelům byznysu, v němž nejde tolik o hrací automaty, ale spíš o tradiční živé hry, tedy karetní turnaje a rulety s živými krupiéry.