Horký kandidát na nového prezidenta Andrej Babiš (ANO) neměl moc na výběr, když ho jeho dosavadní největší soupeř generál Petr Pavel vyzval k debatě – musel odmítnout.

Pokud má někdejší premiér nějakou zásadní slabinu, jsou to právě přímé slovní souboje s jinými politiky. Proto se není co divit, že se jim bude vyhýbat jako čert kříži. Jeho největší síla je na náměstích a ulicích, tedy všude tam, kde se může nechat „omývat davem“ svých příznivců.

Od generála Pavla to byl každopádně takticky správný tah. Jakmile Babiš – možná trochu překvapivě – oznámil svou kandidaturu na prezidenta, okamžitě se veškerá pozornost médií a veřejnosti strhla právě na jeho osobu (stačilo ostatně zajít někam do hospody). Najednou to byl opět Babiš, kdo udával charakter předvolební kampaně – a za ním dlouho nic.

Tým okolo generála Pavla na to zareagoval rychle a ze svého pohledu racionálně a logicky: Pavel vyzval Babiše ke kandidátní debatě. Tím se mu podařilo zaměřit pozornost na sebe a současně zatlačil na svého nejvážnějšího soupeře.

Babiš výzvu nepřijal, protože jeho tým si je moc dobře vědom toho, že jejich šéf není žádný ostřílený rétor ani diskutér, který by si své protiřečníky namazal na chleba. 

Nejen že pořád přeskakuje mezi slovenštinou a češtinou, ale také mezi tématy, takže jeho věty kolikrát nedávají smysl. Dost často se rovněž nechává unést emocemi, rozčiluje se a nadává – což není u prezidentského kandidáta, který hovoří o spojování společnosti, zrovna komfortní situace, z níž by vytěžil politické body.

I za cenu toho, že teď může být označován za politika, který se bojí přímé konfrontace, Babiš hozenou rukavici nezvedl a raději zůstal mezi svými na náměstích – tam se cítí jako ryba ve vodě.

Je ale otázka, jestli mu to k získání potřebné většiny vystačí. A velké předvolební debatě v televizi se nejspíš tak jako tak nevyhne.