Trump a Putin. Jeden by chtěl Grónsko, druhý ideálně celou Arktidu
TPYXA_ILLUSTRATION / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Američané se sbližují s Rusy. Kreml chce společně těžit ropu a plyn v Arktidě
Obnovení jednání mezi Putinovým Ruskem a Trumpovou Amerikou se kromě řešení války na Ukrajině týká i spolupráce při těžbě ropy a plynu v arktické oblasti.
redaktor
První oficiální schůzka mezi Spojenými státy a Ruskem od začátku války na Ukrajině, kterou hostila Saúdská Arábie, přinesla kromě diplomatického sblížení obou zemí i jednání o ekonomické spolupráci. Konkrétně o kooperaci na těžbě ropy a zemního plynu v Arktidě, prozradil jeden z ruských vyjednavačů – Kirill Dmitrijev (paradoxně rodák z Kyjeva) –, jenž je šéfem ruského státního fondu přímých investic RDIF.
Obě strany měly podle ruského manažera jednat o ekonomických tématech a konkrétních projektech spolupráce. „Byla to spíše obecná diskuse, možná společné projekty v Arktidě,“ citoval Dmitrijevova slova americký web Politico.
Trump má dlouhodobě zájem o využívání arktické oblasti ve prospěch americké ekonomiky. Opakovaně požaduje po Dánsku, aby mu prodalo Grónsko, které má bohaté zdroje nerostných surovin.
V případě ruských zdrojů v Arktidě už dříve navázala partnerství americká ropná společnost ExxonMobil s ruskou státní firmou Rosněfť, aby pomohla s průzkumem a těžbou ropy a plynu v klimaticky extrémních oblastech.
Ruská produkce ropy spadla na dvacetileté minimum
Jednalo se o ohromná ložiska fosilních zdrojů v Karském moři, která podle ruské strany dosahují ekvivalentu až 87 miliard barelů ropy, což je zhruba třetina zásob Saúdské Arábie. Spolupráci ale ukončily západní sankce v roce 2018, které měly potrestat Rusko za anexi Krymu. Největší zemi světa totiž chybí potřebné západní technologie, aby v Arktidě mohla rozšířit své těžařské operace.
Dmitrijev dodal, že kvůli sankcím uvaleným Bidenovou administrativou přišly americké firmy v Rusku o 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). „Špatné vztahy mezi Ruskem a USA výrazně poškozují americký byznys. Existují způsoby, jak zajistit, aby spolupráce byla přínosem pro Rusko i Spojené státy,“ zdůraznil šéf ruského fondu.
Očekává, že dojde k obnovení společných investic mezi oběma zeměmi. RDIF krátce před napadením Ukrajiny v únoru 2022 požadoval diplomatické řešení sporu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ruská ekonomika se potýká s odlivem zahraničních investic. V loňském roce klesly na nejnižší úroveň za posledních 15 let. Před válkou činily zhruba 500 miliard dolarů (12 bilionů korun) ročně, loni do října to bylo jen 235 miliard dolarů (5,6 bilionu korun).
Schůzka mezi zástupci Washingtonu a Moskvy vyvolala paniku nejen na Ukrajině, jež se obává uzavření mírové dohody ve stylu Mnichova z roku 1938, která rozbila Československo, ale také mezi lídry Evropské unie. Evropané se fakticky při jednání o budoucnosti východní Evropy dostali na druhou kolej.
