V pátek skončilo osm let Babišistánu. K moci ho zvedl sociální demokrat Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš mu za to během dvou let úplně vyluxoval partaj. A jak dopadla tahle země? Sám Babiš se loučil slovy, že to zhodnotí historie, na čemž je jistě kus pravdy. Dějiny mají vždy konečné slovo, ale to, co se během minulých let nemělo stát a stalo se, je potřeba zhodnotit hned a spravit na počkání.

Dobře, nebo špatně? Je to jedno

Promarnili jsme roky nejlepší ekonomické kondice Česka za dobu jeho novodobé existence. Vyrostla z bolesti způsobené reformami pravicových vlád ve finanční krizi na přelomu dekády a skončila, jak musela. Pádem na ústa v okamžiku hospodářského poklesu a účtenkou v podobě astronomického skoku státního dluhu. Bylo by hloupé nevnímat, že si opravdu hodně lidí ten mejdan díky odcházející vládě užilo, a ti lidé budou nostalgicky vzpomínat. Tak prudký růst penzí či státních platů už za svého života nezažijí. Čapí hnízdo, dotace na toustový chléb a další kauzy skončí v propadlišti dějin.

Taková budoucnost Fialovu vládu nečeká. A je jedno, bude-li dělat svoji práci dobře, nebo špatně.

Dobře v případě, že bude dostatečně rychle konsolidovat veřejné finance, stabilizovat rozvrácený penzijní systém hrozící malérem už během pár let a reformuje státní správu na úsporný a funkční aparát. A především, serve se s EU za české zájmy dramaticky ohrožené Green Dealem vymknutým z kloubů, který je nejen v našem případě už mimo ne pouze ekonomickou a sociální, ale i technologickou realitu.

Špatně, když bude dál spoléhat na stále v mezinárodním srovnání nízké zadlužení a bát se bolestivých řezů a bude se přikrčená snažit to nějak přežít a vinu za postupující bídu házet na Brusel.

Aby vláda vládla dobře a zodpovědně, musí zapomenout, že teď budou každý rok minimálně jedny volby a někdy i dvoje. A už za čtyři roky ji voliči mohou vymést ze Strakovky. Bude to trochu připomínat radu matek ze staré viktoriánské Anglie dcerám před svatební nocí: Zavři oči a mysli na Anglii. Prostě když musíš, tak musíš a šance na reparát už nepřijde. Nastává nejobtížnější doba pro vládnutí, jakou si lze představit.

Problém je, že to musí pochopit najednou pět politických stran s velmi odlišným viděním světa slepených do jedné antibabišovské koalice.

Vlast vovinou mraky

Fiala nyní získal politické body, když se mu podařilo přetlačit Miloše Zemana a prosadit si svou podobu vlády. Ve srovnání s tím, že ho nyní čekají čtyři roky přetlačování se čtyřmi koaličními partnery, to je ale jen příslovečné první vyhrání.

A do toho bude mít opozice pěkně nabito. Už začalo ostřelování Starostů kvůli ne úplně transparentním partajním sponzorům. V lednu se mezi sebou na svém sletu poperou Piráti, na jaře bude gradovat pnutí uvnitř Spolu kolem podzimních pražských voleb s vyostřenými vztahy lokálních part z ODS a TOP 09. Do toho se bude dohadovat kandidát pro prezidentskou volbu. Porostou ceny všeho, covid si dá pár dalších vlnek a vůbec „vlast vovinou mraky“, jak kdysi citoval dobový tisk jistý Josef Švejk.

Prostě do Strakovky je třeba nyní popřát: Zavřete oči a myslete na Česko.