Poslaneckou sněmovnou předložená novela na zdanění akcií zavádí vedle jiného také nové zdanění příjmů z prodeje cenných papírů nad hranicí 20 milionů korun. Návrh je jednoznačně v rozporu s cíli Koncepce rozvoje kapitálového trhu, která byla v roce 2019 schválena vládou. Navíc tato změna nebyla předem diskutována s širokou odbornou veřejností a relevantními subjekty. Zachování časového testu přitom doporučila i Zpráva Světové banky k rozvoji kapitálového trhu v ČR, ze které koncepce vycházela.

Panuje oprávněná obava, že přijetí tohoto bodu vnese nejistotu do oblasti zdaňování cenných papírů a velmi negativně zasáhne jak investorskou jistotu pro celou oblast kapitálového trhu, tak zakládání firem v České republice. Zcela chybí komplexnější analýza a posouzení dopadů, které by měly každý legislativní návrh doprovázet, včetně rizik plynoucích z retroaktivních účinků změny zákona.

V důsledku tohoto návrhu by došlo ke zdanění domácího i zahraničního kapitálu, což je především v kontextu nastávající ekonomické recese pro investory špatný signál. Současně se jedná o nesystémový zásah do podmínek pro investování kapitálu na území České republiky, který zhorší reputaci Česka u investorů. 

Vzhledem k jednoduchým přesunům kapitálu hrozí nevratný zásah v podobě „výprodeje“ cenných papírů. Navíc České republice hrozí i riziko mezinárodní arbitráže u zahraničních investorů, kterým návrh mění podmínky, za nichž svoje investice realizovali. U domácích investorů a autentického českého kapitálu dochází přitom ke zhoršení podmínek v situaci, kdy Česká republika dlouhodobě čelí významnému odlivu zisků do zahraničí.

Negativní dopad

Česko se v rámci Národní strategie umělé inteligence v České republice snaží vymanit z nálepky montovny, kdy máme vysokou zaměstnanost a nízké kapitálové vybavení práce a nízký poměr vlastního/českého kapitálu v investicích. Cílem by proto mělo být vytvářet příznivé podmínky pro produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou a s tímto záměrem by stát měl podporovat inovativní podnikatele a vytvářet vstřícné podmínky pro investování kapitálu do takových firem.

Předložený návrh však vysílá opačný signál, výše uvedená negativa prohlubuje a je v rozporu se snahami rozvíjet v Česku atraktivní sektory s vysokou přidanou hodnotou. V jeho důsledku by tak došlo ke zhoršení mezinárodní konkurenceschopnosti a atraktivity země a konečné dopady by se obrátily vůči všem skupinám českých občanů, mimo jiné jako potenciálních zaměstnanců či obchodních partnerů takových společností.

V Česku vzniká řada úspěšných (nejenom) technologických startupů, které pro svůj další rozvoj potřebují fungující akciové trhy, na něž předložený návrh negativně dopadá. Postihuje však také úspěšné větší domácí rodinné firmy, u nichž negativně ovlivňuje mezigenerační výměnu. 

Dvojité zdanění na stole

Nastavení nevhodné hranice by také znamenalo potrestání lidí, kteří se sami starají o svou budoucnost. U investičních fondů je přitom daň odváděna přímo z výnosů těchto fondů, šlo by tak de facto o dvojité danění stejných aktiv. V důsledku návrhu by mohli investoři distribuovat osobní aktiva jinam, například do nemovitostí, kde je zisk po pěti letech osvobozen od daně bez jakéhokoli limitu, popřípadě do podílů v obchodních společnostech ve formě s. r. o.

Jedná se o příklady investic, které tento návrh neodůvodněně zvýhodňuje oproti akciovým společnostem. V konečném důsledku by tak pravděpodobně nebylo dosaženo deklarovaných efektů pro státní rozpočet.

Autorka je výkonnou ředitelkou AKAT ČR