Očekávaným vyvrcholením prezidentské kampaně mají být i letos televizní debaty mezi jednotlivými kandidáty. Jedno křeslo ale nejspíš zůstane ve většině studií prázdné. Expremiér Andrej Babiš (ANO) se minulý týden vyjádřil, že do televizních soubojů nepůjde. Jedinou výjimkou – pokud si to ještě nerozmyslí – má být debata na spřátelené Nově.

Babiš tak víceméně kopíruje dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, který se před prvním kolem posledních voleb hlavy státu před pěti lety nezúčastnil dokonce žádné debaty.

„Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit žádných rozhlasových ani televizních diskusí,“ prohlásil Zeman na jaře 2017, kdy oficiálně oznámil, že chce obhájit prezidentské křeslo. Před televizní kamery nakonec usedl až před druhým kolem, když se utkal s Jiřím Drahošem.

Babiš jako jediný důvod své absence uvedl, že se média snaží udělat z prezidentských debat show. Skutečný důvod – nebo spíš důvody – ovšem bude jinde. V první řadě jde o to, že si jsou Babiš a jeho tým víceméně jistí, že se do druhého kola expremiér dostane i bez diskusí s protikandidáty. „V minulých volbách ANO získalo 1,46 milionu hlasů, to jsou vlastně hlasy Andreje Babiše. Druhé kolo by jim při očekávané volební účasti nemělo uniknout. Počkají si až do poslední debaty, připraví se i na základě toho, co budou říkat ostatní v debatách předchozích, a upoutají pozornost až na finále. Vidím v tom jasnou strategii,“ řekl týdeníku Hrot mediální a marketingový expert Marek Pražák. Před deseti lety byl členem volebního týmu Karla Schwarzenberga, jehož prezidentská kampaň je dodnes považována za jednu z nejpovedenějších.

Babiš navíc není tak zdatný rétor jako Zeman ve svých nejlepších dobách. Na rozdíl od končícího prezidenta reaguje často podrážděně, až agresivně, přeskakuje mezi češtinou a slovenštinou (respektive jejich hatmatilkou), nechává se od soupeřů „vytočit“. Ukázalo se to kupříkladu před posledními sněmovními volbami, v nichž nakonec jeho ANO těsně prohrálo s koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Něco takového si jako kandidát na hlavu státu nemůže dovolit. „Prezident je úplně jiná role než předseda vlády. U premiéra se očekává, že se bude bít. Prezident je ten, kdo situaci uklidňuje,“ uvedl Pražák.

Udržet nervy na uzdě

Podobně se na Twitteru vyjádřil Miloš Gregor z katedry politologie Masarykovy univerzity. „Babiš si věří, že udrží své pravé já a své nervy jen po dobu jedné debaty. A to kdo ví jestli – jestli do ní nejde jen proto, že by bylo blbý nejít nikam. A/nebo že tam může útočit a lhát, aniž by byl prostor následně tyto výroky konfrontovat s realitou,“ poznamenal Gregor. Debata tří favoritů na Nově se totiž uskuteční ve čtvrtek večer, tedy jenom pár hodin před otevřením volebních místností.

Mediální analytik Josef Šlerka zase v Českém rozhlasu uvedl, že by Babiš v debatách musel čelit otázkám na svůj soudní proces nebo jiné kauzy. V televizních diskusích by tak byl převážně v defenzivě. „Permanentně by se vracela kauza Čapí hnízdo, kauza Pandora Papers, otázka trestního stíhání a podobně,“ řekl Šlerka.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Podle Marka Pražáka by pro Babiše mohlo být v televizní trojdebatě jistou výhodou to, že jde o dlouholetého zkušeného politika, proti němuž budou dva nováčci. „Babiš se určitě vynasnaží, aby působil uklidňujícím dojmem. Otázkou je, nakolik se mu to podaří. A záležet bude rovněž na výkonu jeho protikandidátů, jak budou schopni dostat Babiše z jeho komfortní zóny,“ konstatoval Pražák. Výhodou expremiéra Babiše je také to, že má mnohem početnější volební jádro než jeho dva nejvážnější konkurenti.

Právě televizní debaty nakonec mohou rozhodnout, kdo postoupí do druhého kola. Může se stát, že jeden z dvojice Danuše Nerudová a Petr Pavel zcela pohoří jako před deseti lety favorizovaný kandidát Jan Fischer, který nakonec s poměrně velkým odstupem skončil v prvním kole až třetí za Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Právě někdejší předseda Českého statistického úřadu a premiér úřednické vlády Fischer podle Pražáka v debatě před kamerami propadl. „Na televizní debaty před letošními volbami se rád podívám. Buď mi pomohou se utvrdit, že jsem si z kandidátů vybral dobře, nebo naopak,“ dodal Pražák.

Marketing nad kandidáty

Dosavadní prezidentskou kampaň hodnotil Pražák minulý týden jako poněkud šedivou. „Můj obecný postřeh je, že více hovoří marketing a méně kandidáti – v porovnání s kampaní, kterou jsme před deseti lety dělali my. Schwarzenberg byl silná osobnost, velká část výstupů šla za ním, totéž Miloš Zeman. Byly to autonomní výroky, autonomní mluva. Marketing hrál samozřejmě důležitou roli, je to prezidentská kampaň, ale v současných volbách vidím její rozsah daleko větší,“ řekl Pražák týdeníku Hrot.

„Možná i proto je obrovský počet nerozhodnutých voličů,“ dodal Pražák. Průzkumy ukazují, že jich může být až třetina. „Právě proto mohou velkou roli sehrát televizní debaty. Lidé uvidí, jak kandidáti reagují na otázky, jak se vymezují vůči ostatním. Je to jiná disciplína než rozmáchlá gesta v marketingové kampani,“ vysvětlil Pražák.

Uvedl, že z dosavadní šedi nejvíce vystupuje generál Pavel – například i díky tomu, že se ukázal se svojí manželkou ve stejných flanelových košilích, působí lidsky, když umí přiznat chyby, má vtip, což dokazuje jeho zveřejněný životopis. Druhé kolo by pravděpodobně nemělo uniknout Andreji Babišovi, u něhož hraje marketing i vzhledem ke všem jeho kauzám zásadní roli. Podle Pražáka ale Babiš nemá tak jistou pozici jako Miloš Zeman v roce 2013, kdy byl neformálním kandidátem levicových voličů.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

Jinak ale Pražák hodnotí základní vizuály všech tří největších favoritů pozitivně. Jsou podle něj kvalitní, dobře zacílené, jednoduché, přímočaré. „Prostě takové, jaké mají být,“ dodal. Například heslo „Proto Babiš“ se dá dále doplňovat podle aktuální situace. Za povedený pokládá Pražák slogan „Pomáhá lidem, proto Babiš“, protože přesně míří na jeho část volebního spektra. Za silnou značku považuje rovněž slovo „generál“ u Petra Pavla a totéž platí v případě „Danuše“ u jediné ženské kandidátky. „Navíc je to hodně osobní,“ poznamenal Pražák. „V těchto základních otázkách jsou kampaně povedené.“

Oproti kampani před deseti lety hrají v současnosti mnohem větší roli so­ciální sítě. „Za nás byl víceméně jenom Facebook a asi jako první jsme mírně rozhýbali Twitter,“ uvedl Marek Pražák. Varoval ale před tím, že jen z aktivity na sociálních sítích nejdou automaticky vyvozovat závěry o případných výsledcích voleb. „Lajk není hlas,“ upozornil Pražák, podle něhož to platí zejména u mladých voličů. „Je to jedna z velkých výzev této prezidentské kampaně – dostat mladou generaci k urnám,“ řekl Pražák.

Nerudová pod tlakem

Domnívá se, že mladou generaci svou kampaní nejvíce oslovila Danuše Nerudová, například environmentálními nebo genderovými tématy. „Toto pole obsadila velmi šikovně,“ uvedl Pražák. Ani Pavel si mezi mladými nevede špatně a zejména poslední aktivity jsou povedené, staví se za něj i hodně osobností. „Vypadá a vystupuje poměrně přirozeně a příjemně, což by mohlo i na nastupující generaci působit dobře, umí použít vtip, působí, že se nebere tak vážně jako ostatní. Jeho výhodou je, že byl ve velení NATO, což je záruka bezpečnosti Evropy. To má váhu i pro hodnotově orientovaného, ale zatím nerozhodnutého voliče,“ uvedl Pražák.

Díky tomu je generálův příběh hodně silný. Na druhou stranu je v jeho životopise silná komunistická stopa, což část voličů odradí od toho, aby mu dali svůj hlas. Pražák naopak pozitivně hodnotí, že generál Pavel začal objíždět regiony mnoho měsíců před tím, než začátkem loňského září oficiálně oznámil svůj zájem o místo na Hradě. „Dostával se díky tomu ve známost,“ řekl Pražák. Právě přímá kampaň, osobní oslovování voličů je podle Pražáka spolu s televizními duely pro prezidentské kandidáty rozhodující v získávání hlasů. „Osobní kampaň přesvědčí nejvíc voličů, opravdu funguje, u prezidentské volby ale u kontaktních aktivit potřebujete i pomoc dobrovolníků a podporovatelů,“ řekl mediální a marketingový expert.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Velký význam podle něho mají i internetové nebo klasické papírové noviny a časopisy, protože se volí jediný člověk. Naopak velkou váhu nepřikládá krátkým televizním a rozhlasovým spotům, kterými se kandidáti prezentují ve veřejnoprávních médiích.

V tomto ohledu se podle Pražáka dopustila velké chyby Danuše Nerudová, a to kvůli podezřelému udělování titulů (a posléze i kvůli zakázkám školy pro firmu jejího manžela) na Mendelově univerzitě v Brně, kde Nerudová působila jako rektorka. Jednak reagovala pozdě a pak se odmítla bavit s některými novináři – včetně redaktorů týdeníku Hrot, který na tuto kauzu upozornil jako první.

„Byla to věc, která se věděla od jara. Měla se na to samozřejmě připravit. Její tým měl nastavit strategii komunikace, jak tuto kauzu vysvětlit, vyhledat lidi, kteří by ji podpořili a dali kladné reference. Prostě směrovat komunikaci tam, kam potřebuje,“ uvedl Pražák.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

Místo toho ale Nerudová dlouho mlčela, tím dala prostor svým kritikům a až se zpožděním se vyjádřila ve smyslu, že je to kampaň proti její osobě. „Podle průzkumů jsem jedním z favoritů. Nepřekvapuje mě proto, že se objevují pokusy dehonestovat moji práci ve vedení univerzity na základě překroucených informací,“ uvedla například Nerudová.

Podle Pražáka tak Nerudová mohla ztratit silnou pozici, kterou si postupně budovala. Otázkou je, co se bude dít v televizních debatách, kde se kvůli kauzám na Mendelově univerzitě může Nerudová dostat do velmi nepříjemné situace. „Bude pod obrovským tlakem. Šikovní protikandidáti jí to budou stále připomínat, takže Nerudová bude mít omezený prostor na představení svých pozitivních témat. Závěr kampaně se jí zkrátka moc nepovedl,“ poznamenal Pražák.

Negativní šrapnel

Velký favorit na postup do druhého kola Babiš se může opřít nejen o rady dosluhujícího prezidenta Zemana, ale také o jeho přímou veřejnou podporu. Marek Pražák to ovšem za velkou výhodu nepovažuje. „Myslím, že Zeman se z velké části coby politik vyčerpal. Jeho doporučení nebude hrát významnější roli,“ řekl Pražák.

Babiš má sice výhodu v tom, že jeho silné voličské jádro mu odpustí všechny kauzy včetně Čapího hnízda, současně je však velká část voličů rozhodnutá mu za žádných okolností nedat svůj hlas. Babiš je dokonce i mezi částí největších nespokojenců chápán jako součást establishmentu, což před prvním kolem zdůrazňuje například Tomio Okamura (SPD), když tvrdí, že Babiš v několika zásadních otázkách spolupracuje s vládní pětikoalicí – například při podpoře války na Ukrajině. Nakonec se ale může stát, že před druhým kolem stejně vyzve voliče SPD, aby volili právě Babiše jako přijatelnějšího kandidáta.

Babiš také sází na omílání faktu, že je na rozdíl od svých největších konkurentů dlouholetým politikem. „To je samozřejmě jednoznačný kalkul. V předchozích prezidentských volbách se vždycky volil zkušený politik. Češi volí zkušenost, a proto se Babiš bude do této pozice nadále tlačit,“ domnívá se Pražák. Ani to mu ovšem před případným druhým kolem nemusí stačit. Podle Pražáka je proto pravděpodobné, že Babiš a jeho tým rozjedou před druhým kolem negativní kampaň proti svému soupeři, aby odradili jeho voliče od účasti ve volbách. „Nedivil bych se, kdyby se objevil nějaký pořádný šrapnel,“ konstatoval Pražák. Ví, o čem mluví. Před deseti lety se proti Karlu Schwarzenbergovi, na jehož prezidentské kampani se podílel, rozehrála sudetoněmecká nota, což vyvrcholilo lživým inzerátem, že kníže připravuje půdu pro navrácení majetku válečných zločinců. Jak velkou roli ta lež sehrála, už nikdo zpětně nezjistí. 

Janeček definitivně mimo hru

Při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, si lidé mohou definitivně vyškrtnout Karla Janečka. Matematika a podnikatele vyřadilo ze hry o Pražský hrad ministerstvo vnitra, protože našlo nesrovnalosti v jeho podpisových arších, které jsou ze zákona nutné pro registraci mezi prezidentské kandidáty. Nejvyšší správní soud sice posléze některé podpisy vrátil, ani tak se však Janeček nedostal přes zákonnou hranici padesáti tisíc uznaných podporovatelů. Ústavní soud toto rozhodnutí potvrdil. V době uzávěrky tohoto vydání ale ještě nebylo známo, jak Ústavní soud rozhodl o stížnosti další kandidátky Denisy Rohanové, kterou vyřadil Nejvyšší správní soud.