Belgii čeká 9. června supervolební den. Voliči rozhodnou o složení všech národních parlamentů a bojovat se bude i o ten Evropský. Horkým favoritem jsou vlámští separatisté. Na pozadí eurovoleb se bude hrát i o budoucnost Bruselu.

Brusel je metropolí Belgického království i hlavním městem Flander neboli Vlámské oblasti a Vlámského společenství. Město je navíc jedním ze států belgické federace a navrch i hlavním městem Evropské unie a NATO.

Fakt, že si jej při federalizaci země Vlámové vybrali jako svou metropoli, je zajímavý. Ve městě tvoří menšinu, holandsky tu hovoří jen asi 15 procent obyvatel a jejich počet navíc klesá. Jenže geografická poloha města uvnitř (dokonce v samém srdci) vlámských Flander jej k postavení hlavního města přímo předurčuje.

Jazykovou většinu v Bruselu tvoří frankofonní Valoni. To má své historické kořeny. Ty sahají jednak do časů, kdy město ovládalo Burgundské vévodství a kdy se francouzština prosadila jako jazyk aristokracie a úředníků, jednak do doby, kdy jej dobyl a pár let ovládal Napoleon.

Když se pak Belgie stala v roce 1830 nezávislým státem, metropoli stejně jako celé zemi dominovaly střední vrstvy mluvící francouzsky. Trochu paradoxně, jelikož většinu už v té době měli Vlámové. Jenže byli chudší a méně emancipovaní.

Právě z té doby, již vlámští nacionalisté celá desetiletí líčí jako hotové jho, pramení napětí, které neukončila ani federalizace země.

S jídlem roste chuť

Vlámská chuť se trhnout a jít vlastní cestou, respektive se časem připojit k Nizozemsku, to jen potvrzuje. Separatismus ve Flandrech sílí každými volbami. Už teď je hlavní místní formací Nová vlámská unie (N-VA), která reprezentuje liberálně-konzervativní politiku a umírněný autonomismus. Jenže favoritem červnových voleb je jiná, daleko radikálnější strana – Vlámský zájem (VB).

Podle různých sond VB jasně vede a jeho náskok neustále roste. Obejít jej při jednání o federální, ale hlavně vlámské státní vládě bude hodně složité, ne-li nemožné.

VB v čele s Tomem Van Griekenem si za vzor vyvolila radikála Geerta Wilderse ze sousedního Nizozemska. Netýká se to jen separatistických snah a snu o spojení s Nizozemskem, ale také odporu proti imigraci. Ta Belgii tíží možná více než Nizozemsko. Symbolem je právě Brusel, kde ubývá nejen Vlámů, ale i Valonů, zatímco přibývají jiní.

Profesor politologie z Lovaně Vincent Laborderie to pro bruselský server Politico okomentoval slovy: „Realita Bruselu je taková, že 60 procent jeho obyvatel se nenarodilo v Belgii.“ A dodal, že „mezi 40 procenty těch, kteří se narodili v Belgii, jsou všichni lidé marockého nebo tureckého původu“.

Co s Bruselem?

Co by se v případě rozdělení Belgie stalo s její metropolí, zůstává zatím předmětem spekulací. „Návrhy sahají od dohody o sdílení moci mezi vlámskou a francouzsky mluvící komunitou, přes vytvoření nezávislého hlavního města EU se statusem Washingtonu, D.C., až po začlenění města do jednoho ze dvou větších regionů“, uvádí Politico.

A cituje i názor vůdce separatistů Van Griekena: „Flandry by byly jednojazyčnou republikou s dvojjazyčným hlavním městem, v němž bychom respektovali frankofonní práva.“

Tendencím „dobýt“ Brusel nahrává i dlouholetá snaha vlámské státní vlády přilákat do hlavního města holandsky mluvící obyvatele. Za tím účelem investuje do vlámských knihoven, komunitních center a divadel. Ale především do vzdělávacího systému. Díky přílivu peněz si holandské školy v Bruselu získaly pověst lepších ústavů, do kterých směřují i děti z frankofonních rodin.

Politico připomíná příběh známého fotbalisty Romelua Lukakua, který se stal jejich symbolem. Jako dítě konžských rodičů vychodil holandskou školu v bruselské čtvrti Anderlecht a odstartoval tam svou hvězdnou sportovní kariéru. Jeho příběh ztvárnil populární televizní dokument nazvaný „Škola Lukaku“.

O peníze až na prvním místě

Nejde ale jen o kulturu, jazyk a symboliku. Jde i o peníze, a možná především o ně. Brusel je klíčovým ekonomickým motorem země, v němž HDP na obyvatele přesahuje hodnoty Valonska i Flander. Zaměstnává stovky tisíc lidí z celé Belgie.

A díky EU tu kromě všech velkých národních společností sídlí i mnohé mezinárodní korporace. Je o co hrát.