Ukrajinský útok se blíží, nervozita v Kremlu stoupá
Putin přednesl další poselství o jedinečnosti ruské kultury, zlém Západu a nutnosti, aby Rusko bojovalo za své „sebeurčení“. Činil se i ministr zahraničí Lavrov a mluvčí Kremlu Peskov.
redaktor
Válčení Putinovi nejde, jak si představoval. „Speciální vojenská operace“ se místo původních několika dní vleče už patnáct měsíců a každým dnem se blíží dlouho očekávaný ukrajinský protiútok. A když se nedaří na bojišti, je třeba lidu předhodit další várku ideologie – další vyprávění o jedinečnosti Ruska, o skvělosti a originalitě jeho kultury a samozřejmě o zlém Západu, který ho chce umlčet a zničit. Tedy 150 let starý balast, kterým se ruští intelektuálové oháněli již za cara a později ho s oblibou deklamovali komunističtí předáci.
Rusko proto v několika posledních dnech zažilo nebývalou ofenzivu vlasteneckého řečnění na nejvyšší úrovni, do něhož se zapojil nejen prezident-diktátor Vladimir Putin, ale také jeho mluvčí Dmitrij Peskov, a své si – o amerických zbraních – řekl i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruské sebeurčení
Řečnický závod odstartoval v sobotu Putin ve videoposelství, které poslal zakladatelům Akademie uměleckých řemesel, jež aktuálně vznikla na Krymu v uměleckém centru Taurida. Začal tím, že – Ukrajině ukradený – Krym má v ruské kultuře „zvláštní roli“. Dodal, že kultura a umění mají sjednocovat lidi, ale „dnes se nacházejí uprostřed geopolitické konfrontace“ a oni (myšlen je tím Západ) se snaží „zrušit“ vše, co je spojené s Ruskem, vymazat Rusko „z kulturního dědictví“.
Rusko si prý podle Putina světové kultury natolik váží, že v něm žádná „kultura rušení“ nepřipadá v úvahu: „Při pohledu na dění ve světě si však stále více uvědomujeme, že nepotřebujeme zvenčí hrubě vnucované směrnice a normy, které potlačují jakoukoli originalitu a jedinečnost vývoje. Ve skutečnosti dnes nastala doba sebeurčení, boje za právo být sám sebou.“
Je proto prý třeba se „pečlivě a s úctou“ obrátit k národním kořenům a usilovat o uchování jedinečnosti ruské kultury – „jejího zvláštního hodnotového poselství, hovořícího o síle milosrdenství, vzájemné úctě a nejdůležitějších duchovních a morálních základech.“ (Obyvatelé Buči by o milosrdenství a úctě mohli vyprávět.)
Od kultury ke stíhačce F-16
Peskov byl mnohem stručnější. Nepřátelé Ruska podle něj útočí na vše, co bylo dřív nezpochybnitelně posvátné, a tyto „neotřesitelné základy“ se prý hroutí pod nohama představitelů kolektivního Západu: „V nejširším slova smyslu je proti nám vedena válka na všech frontách: ať už jde o ekonomiku, ať už jde o mezistátní vztahy, ať už jde o majetek atd.“
Proč ruští představitelé tak vyvádějí, vyplynulo až z rozhovoru ministra zahraničí Lavrova pro pořad „Moskva. Kreml. Putin“ na televizním kanále Rossija 1. Lavrov v něm zkritizoval Západ za to, že chce Ukrajině dodat další zbraně, a to včetně letounů F-16.
Podle Lavrova jde o nepřijatelnou eskalaci a zároveň destabilizaci rusko-západních vztahů: „Myslím, že na Západě jsou stále lidé, kteří to chápou, ale Washington, Londýn a jejich satelity uvnitř Evropské unie vše diktují.“
Ani Brežněv by to neřekl lépe. Je vidět, že v Kremlu mají strach.