Volodymyr Zelenskyj zatím neoznámil, zda bude kandidovat v dalších prezidentských volbách
Shutterstock.com
Poválečná obnova
Kdo by na Ukrajině vyhrál prezidentské volby? Odhady se různí, Zelenskyj to nemá jisté
Mezi jmény, která by měla šanci získat nejvyšší politický post v zemi, se kromě současné hlavy státu Volodymyra Zelenského objevují někdejší šéf armády Valerij Zalužnyj a bývalá premiérka Julija Tymošenková.
redaktor
Americký prezident Donald Trump převzal argumentaci Kremlu a začal tvrdit, že současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá legitimitu, protože odložil prezidentské volby, které se měly konat minulý rok.
Podle Trumpa se současná hlava Ukrajiny chová jako diktátor, který ze Spojených států vylákal 350 miliard dolarů na vedení války (ve skutečnosti to je zhruba 80 miliard dolarů). Navíc šéf Bílého domu tvrdí, že má Zelenskyj minimální podporu Ukrajinců, prý mu důvěřují jen čtyři procenta lidí.
Diktátor, co tahal Bidena za nos, obul se Trump do Zelenského
Pokud by se ale nyní volby konaly – podle ukrajinské ústavy to v době válečného stavu nejde – byl by současný prezident stále velkým favoritem. Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) sleduje vývoj jeho popularity od roku 2019. Ta se sice snižuje, ale v prosinci 2024 stále dosahovala 52 procent. Na začátku války, v květnu 2022, to bylo až 90 procent.
Průzkum ukrajinského centra pro sociologický a tržní výzkum (SOCIS) pak uvádí, že v případě kandidatury odvolaného populárního šéfa ukrajinské armády Valerije Zalužného by Zelenskyj nevyhrál.
Zalužnyj by v prvním kole voleb získal 33 procent hlasů, současný prezident 24 procent. Na třetím místě by se umístila bývalá premiérka Julija Tymošenková s osmi procenty.
Profesorka politologie Olga Onuchová z univerzity v Manchesteru tvrdí, že mezi ukrajinskými voliči má Zelenskyj stále podporu v rozmezí 32 až 41 procent hlasů. Jak by se ale skutečné volby vyvíjely, provází řada neznámých. Není ani jasné, kdo by kandidoval. Rovněž současný prezident zatím neoznámil, zda by se voleb opět zúčastnil.
„Čísla nám říkají, že ze všech politiků, kteří by se mohli stát potenciálními kandidáty, je Zelenskyj na prvním místě. Pokud ale přidáme i některé velmi populární generály, mohou mít stejně dobré výsledky jako Zelenskyj,“ vysvětlila Onuchová. Nemá podle ní smysl volby uspořádat, dokud nedojde k uzavření míru.
Není totiž jasné, jak by se hlasování konalo na okupovaných územích Ukrajiny a jak by byla zajištěna jeho bezpečnost. Odbornice se obává, že by Rusko mohlo útočit na volební místnosti, případně se pokusit ochromit energetickou infrastrukturu v celé zemi.
Na dalším politickém směřování země bude přitom záviset i její poválečná obnova a opětovné nastartování nyní zpustošené ekonomiky. Ukrajina se od začátku konfliktu s Ruskem potýká s velkými hospodářskými problémy. V roce 2022 klesl její HDP o 29 procent, o rok později pak ekonomika vykázala meziročně růst o 5,3 procenta. V roce 2024 podle odhadů OECD rostla o 3,4 až 3,6 procenta díky zbrojní produkci, exportu zemědělských plodin a oživení hutní výroby.
I když zatím nikdo neví, jak a kdy válka skončí, nový americký prezident Donald Trump už jedná s Ruskem o uzavření míru. Na druhou stranu po Ukrajině požaduje smlouvu na využívání jejího nerostného bohatství v objemu 500 miliard dolarů (12 bilionů korun), aby mohla pokračovat americká vojenská pomoc.
Kyjev má totiž k dispozici významné zásoby materiálů, které Americe chybí. Například lithia, titanu nebo grafitu, jež jsou nezbytné pro rozvoj řady technologií v mnoha průmyslových sektorech, včetně vojenského. Washington usiluje o snížení závislosti na Číně, která produkci většiny z kritických nerostů ovládá.
Páteří hospodářského restartu země by se pak měly stát ukrajinské zbrojní firmy. Rozvoj armádních projektů pomůže vyčerpané ekonomice opět se postavit na nohy, míní bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který na svou funkci rezignoval loni v září.
„Když se podívám na obranný průmysl, myslím na to, jak z něj udělat hnací sílu ukrajinského ekonomického oživení. Už dnes vidíme kompletní restrukturalizaci ukrajinské ekonomiky,“ vysvětlil pro Business Insider.
Ať už dojde na jeho slova, nebo zemi nakonec s obnovou hospodářství pomůžou jiné plány, bude to už v rukou politiků, kteří vzejdou z řádných poválečných voleb.
