Kazachstán dlouho platil za spolehlivého spojence Kremlu a Vladimira Putina. Po napadení Ukrajiny se ale vedení státu nezachovalo jako Bělorusko a ruskou invazi jednoznačně nepodpořilo. Naopak jedná s klíčovými členy Severoatlantické aliance – Spojenými státy a Tureckem – o bližší spolupráci a výrazně navyšuje vojenský rozpočet. Není jedinou středoasijskou zemí bývalého Sovětského svazu, která ztrácí důvěru v současné Rusko, napsal americký deník The Wall Street Journal.

Režim v Nur-Sultanu (dříve Astana) navíc podporuje vývoz ropy do Evropy trasami, které obcházejí Rusko. Nové ropovody mají vést přes Kaspické moře, Ázerbájdžán a Gruzii do Turecka. Připomíná se i to, že zemi navštěvují americké delegace, což je vnímáno jako snaha Washingtonu změnit tradiční proruské směřování země. Pro Vladimira Putina se jedná o nečekanou komplikaci, protože Kazachstán je pro Moskvu tradiční spojenec, obě země mají společnou hranici dlouhou 7600 kilometrů. 

Pozorovatelé připomínají červnovou událost, kdy kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev na ekonomickém fóru v Petrohradu odmítl uznat proruské lidové republiky na východě Ukrajiny. Vnímají to jako diplomatickou facku pro Kreml. 

Země se nicméně snaží Moskvu zbytečně nedráždit a zatrhla například protiválečné demonstrace na podporu Ukrajiny. Na druhou stranu Kazachstán zakázal ukazovat na veřejnosti proválečný symbol Z. Země také na Ukrajinu poslala desítky tun humanitární pomoci. 

Podpora protiruským sankcím

V Kremlu se nelíbí ani to, že kazašské ministerstvo financí podporuje západní sankce a plánuje omezit export vybraného zboží do Ruska. Moskva to vnímá jako nevděk, protože v lednu pomohla potlačit protesty proti kazašské vládě kvůli vysokým cenám zemního plynu. V ruské státní televizi už zaznívají názory, že je třeba sousední zemi potrestat stejně jako Ukrajinu, pokud nebude držet jasný proruský kurz. V zemi přitom žije pětina etnických Rusů. 

Napjatou situaci a ochlazení vztahů mezi tradičními spojenci se snaží využít Američané. Od začátku invaze na Ukrajinu zemi navštívila poradkyně amerického prezidenta pro lidská práva Uzra Zeyaová nebo náměstek ministra zahraničí Donald Lu. Cestu po postsovětských republikách (kromě Kazachstánu to je Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán) vykonal i americký armádní generál Erik Kurilla. 

Politolog Andrej Grozin z ruské Akademie věd varoval, že nepřátelská vláda v obrovské středoasijské zemi bohaté na ropu a zemní plyn by byla pro Moskvu mnohem větším problémem než prozápadní Kyjev. Ztráta Kazachstánu by byla pro Kreml zvláště bolestivá kvůli tomu, že má v zemi testovací středisko pro antibalistické rakety, využívá i legendární kosmodrom ze sovětských časů Bajkonur. 

Ochlazení vztahů s Moskvou hodlá samozřejmě využít i Čína, jež také k nelibosti Putina nepodporuje válku na Ukrajině z obchodních důvodů. Ve středoasijských republikách posiluje svůj ekonomický vliv, zvyšuje tranzit zboží přes tyto postsovětské země. Jen v Kazachstánu posílila kontejnerová doprava mezi lednem a dubnem meziročně třikrát. 

Že Peking chce využít každé slabosti Moskvy, dokládá i to, že už v dubnu Kazachstán navštívil čínský ministr obrany Wej Feng-che a dohodli se s kazašským prezidentem na posílení vojenské spolupráce. 

Tokajev navíc v květnu v Turecku podepsal dohodu o společné výrobě vojenských dronů. Země rovněž výrazně zvýšila výdaje na obranu. Obává se, že by Rusko mohlo opakovat scénář z Ukrajiny a zemi okupovat.