Thorium je v jaderné energetice považováno za bezpečnější a „zelenější“ variantu paliva než současně hojně využívaný uran
Ilustrační foto: Peace-loving / Shutterstock.com
Jaderná energetika
Zelenější než uran. Číňané hlásí úspěchy s thoriovým reaktorem v poušti Gobi, technologii převzali od Američanů
Jaderní inženýři z říše středu oznámili další průlom v produkci energie z experimentálního thoriového reaktoru nové generace.
redaktor
Asijská velmoc se pochlubila dalším pokrokem v produkci elektrické energie z thoriového experimentálního zdroje s instalovaným výkonem dva megawatty. Reaktor se nachází v neobydlené poušti Gobi na severu země. Technologický průlom má přinést čistší a bezpečnější produkci energie ze štěpení jader, uvedl deník Guangming Daily.
Na rozdíl od současných jaderných elektráren, které jsou po celém světě v provozu, thoriový reaktor používá palivo ve formě roztavené soli, která současně slouží jako chlazení a prostředek pro přenos tepla. Tekuté palivo je rovnoměrně rozděleno v primárním okruhu.
Čína chce na Měsíci postavit jadernou elektrárnu
Čínští jaderní vědci nyní oznámili, že dosáhli dalšího pokroku tím, že dokázali během provozu přidat nové thoriové palivo do primárního okruhu, napsal deník South China Morning Post.
Díky tomu se asijská velmoc dostává na pomyslné první místo ve vývoji tohoto druhu jaderné technologie, již odborníci považují za bezpečnější než tradiční tlakovodní jaderné zdroje. O technologickém průlomu informoval Čínskou akademii věd hlavní vědec projektu Sü Chung-ťie.
Dostavba Dukovan? Kartami může nakonec řádně zamíchat Tykač
Média komunistické velmoci oslavují pokroky jaderné vědy přímo jako energetickou revoluci. Bohatá ložiska thoria se navíc nalézají i v regionu Vnitřní Mongolsko a teoreticky by mohly uspokojit čínské energetické nároky na desítky tisíc let a přitom produkovat jen minimum jaderného odpadu.
Paradoxně se Číňané inspirovali americkou technologií na bázi roztavené soli ze 60. let minulého století, kterou Spojené státy opustily. „Zajíci někdy dělají chyby nebo zleniví. Tehdy se želva chopí své šance,“ posměšně komentoval Sü úspěchy čínské jadrné vědy s odkazem na Ezopovu bajku Zajíc a želva.
Thorium je v jaderné energetice považováno za bezpečnější a „zelenější“ variantu paliva než současně hojně využívaný uran, protože dokáže produkovat více energie, ale méně jaderného odpadu. Prvek je také odolnější proti roztavení aktivní zóny.
Čínský tým se chlubí i tím, že si zvolil složitější cestu testování thoriového zdroje přímo pro komerční výrobu energie, nikoliv jen snahu pochlubit se akademickým úspěchem. Asijská velmoc už staví další thoriový zdroj, tentokrát o instalovaném výkonu deset megawattů. V provozu má být do roku 2030.
