Široce sdílený blog zase aplikaci přirovnává k „digitálnímu fentanylu“, analgetiku, které stálo za americkou opioidovou krizí. Situace možná není tak kritická. Akorát si procházíme cyklem technologické paniky, který z posledních let dobře známe.

TikTok si pozornost zasluhuje. Aplikace s krátkými videi válcuje konkurenci. Má přes miliardu uživatelů a už dávno není místem, kde se pouze tančí. Stal se nejtvořivějším místem na internetu. Člověk tam najde všechno. Skeče, čištění kopyt či ucpaných jímek, politické úvahy. Lidé na TikToku proto tráví hodně času, méně naopak na Instagramu či Facebooku. Zavedené platformy nám zároveň připomínají, že i ony byly svého času úplně nové a šíleli jsme kolem nich.

Vezměme si Facebook a Twitter před deseti lety. Prominentními uživateli byli hlavně novináři. Uměli psát a lidé je znali. To stačilo. Nový zdroj pozornosti se jim líbil, vždyť se tam schází celý svět! Jak se ukázalo, celý svět tam nebyl. V šoku po první výhře Miloše Zemana vycházely sebezpytující komentáře, že jsme zaměnili dění na sítích za skutečný svět.

To by dnes psal málokdo. Už víme, že platformy něco přifouknou, někde uberou, neradno na ně proto v našich sociologických pozorováních spoléhat. Staly se celkem srozumitelnou součástí každodennosti, a pokud na nich neřádí nový majitel, nemusíme nad nimi kdovíjak meditovat. Podobně si osaháme i TikTok.

U něho zůstává jedno specifikum. TikTok patří čínské společnosti ByteDance. Pochopitelně proto existují obavy, že čínská vláda může platformu různě zneužívat. Tlačit příběhy, které se jí hodí. Hrozby jsou si dobře vědomy i Spojené státy a Evropská unie. A protože TikTok nebude chtít ztratit klíčové trhy, nepochybně se domluví. Děsme se jiných věcí. 

Autor píše pro Médiář (www.mediar.cz)