Už jen necelý rok a konec. Kdo vytápí svůj dům starým, neekologickým kotlem, musí ho do začátku září 2022 vyměnit za modernější, čistší. Už nyní je ale zřejmé, že to mnohé domácnosti nestihnou, byť na to měly deset let. „Myslím, že to není reálné,“ potvrzuje Mojmír Krátký, výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky. Podle odhadů je v domácnostech ještě 250 až 300 tisíc nevyhovujících kotlů na pevná paliva, především uhlí. Krátký uvádí, že v posledních letech se sice každý rok prodalo mezi 100 a 130 tisíci různých typů kotlů, jenže v této statistice jsou zahrnuty také tepelné zdroje do novostaveb. Podle některých expertních odhadů, které se opírají o kapacity tuzemských montážních firem, lze za rok vyměnit jen desítky tisíc kotlů.

Že není možné daný termín stihnout, dokazují rovněž výsledky takzvaných kotlíkových dotací, jimiž ministerstvo životního prostředí přispívá na výměnu starých zařízení za čistší. Poprvé odstartovaly v roce 2015 a během tří kol úřady přijaly 120 tisíc žádostí a vyplatily za čistší zdroje miliardy korun. Na výměnu ovšem stále ještě čeká minimálně dvojnásobek uhelných kotlů.

Domácnostem, které nebudou mít svůj kotel k 1. září 2022 v pořádku a podle platných norem, hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Další desítky tisíc zaplatí, pokud úřady zjistí a prokážou, že ve svém starém kotli spalují zakázané palivo, jako jsou kupříkladu odpadky nebo uhelné kaly. Kontrole svého kotle se lze přitom obtížně vyhnout. Podle zákona o ochraně ovzduší musí domácnosti nechat svůj kotel minimálně jednou za tři roky zkontrolovat odbornou osobou, tedy zpravidla proškoleným topenářem. Kdo pak úřadům na vyžádání nepředloží doklad o revizi, dostane až dvacetitisícovou pokutu.

Posunutý termín

I když si domácnosti nestihnou neekologický kotel vyměnit do začátku příštího září, existuje možnost, jak se případným desetitisícovým sankcím vyhnout. Stačí požádat o státní dotaci na výměnu vytápění například za ekologičtější plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Termín se pak posune o rok, tedy do konce srpna 2023.

„S ohledem na kapacity topenářů a dodavatelů může být obtížné stihnout výměnu kotle včas. Obce s rozšířenou působností, které provádějí kontroly, však budou moci zohlednit snahu vlastníků nemovitostí kotel vyměnit. V praxi to znamená, že pokud si alespoň požádáte o dotaci na výměnu kotle do 1. září 2022, můžete se vyhnout pokutě až padesát tisíc korun,“ uvádí Státní fond životního prostředí.

Takzvané kotlíkové dotace jsou aktuálně součástí programu Nová zelená úsporám, jehož další kolo začalo letos v polovině října. Dotace jsou rozdělené na dvě části. Pro domácnosti s nižším příjmem, jako jsou senioři nebo samoživitelé, je připraveno 5,5 miliardy korun, což podle ekologického fondu představuje přibližně padesát tisíc vyměněných kotlů. Příspěvek v tomto případě dosahuje 95 procent všech výdajů – lidé o něj mohou požádat od začátku roku 2022 na svém krajském úřadě. Rozhodujícím kritériem pro žadatele je, aby výše průměrného čistého příjmu na člena domácnosti nepřesáhla 14 242 korun měsíčně.

Pro ostatní domácnosti je připraveno 8,5 miliardy korun, což by mělo stačit na výměnu dalších sto tisíc kotlů. Žádosti je možné podávat už nyní, přičemž dotace může dosáhnout až na padesát procent výdajů. Dotace ovšem stále pokrývají jen asi polovinu všech kotlů, které je po­dle odhadů nutné vyměnit. Ti, na něž se nedostane, mají dvě možnosti. Buď si zaplatí celou výměnu ze svého, nebo si požádají o dotaci a budou čekat, jestli po září 2022 úřady nevyhlásí další kolo kotlíkových dotací.

První byla Praha

Existuje ovšem i případ, kdy se termín pro povinnou výměnu kotlů posunul opačným směrem. Zákon o ochraně ovzduší z roku 2012 umožnil radnicím nečekat až na začátek září 2022, ale dát domácnostem kratší čas na výměnu. Jako jediná toho využila Praha: zakázala topit ve starých zařízeních už od loňského října. Týdeník Hrot se obrátil na několik městských částí, jestli při kontrolách narazily na nevyhovující vytápění a rozdaly nějaké pokuty. Odpověď ze všech radnic byla záporná.

„Na základě prováděných kontrol neshledal odbor životního prostředí porušení zákona o ochraně ovzduší ani porušení obecně závazné vyhlášky, kterou se zakazuje spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích na území hlavního města Prahy,“ uvádí například mluvčí Prahy 13 Lucie Steinerová.

Obdobně odpovědělo dalších pět oslovených radnic. „Kontrolní šetření kotlů a kamen provádíme vždy na základě podnětů, kterých je každoročně kolem deseti. V rámci provedených šetření zatím nebylo zjištěno žádné aktivní tepelné zařízení s neekologickou první a druhou emisní třídou,“ říká rovněž mluvčí šesté městské části Jiří Hannich.

Bazén plný síry

Přechod na ekologičtější vytápění má pomoci výrazně vyčistit ovzduší ve městech i menších obcích. Velmi závažným problémem je například karcinogenní benzo(a)pyren, jehož hlavním zdrojem je právě vytápění domácností. Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí byl imisní limit pro benzo(a)pyren v roce 2018 překročen téměř na třinácti procentech území, na němž žila více než třetina obyvatel republiky, tedy přes 3,5 milionu lidí. Jaký dopad na kvalitu ovzduší může mít vytápění tuhými palivy, ale třeba také odpadky v konkrétní obci, názorně před lety ukázal průzkum Státního zdravotního ústavu. Dlouhodobě měřil škodliviny ve třech typově odlišných obcích, přičemž nejhůře dopadly Havlovice nad Úpou v relativně čistém kraji v podhůří Krkonoš. Právě proto, že dominantním palivem v domácích kotlích a kamnech bylo hnědé uhlí.

Přístroje například naměřily, že za jeden rok se z domácích komínů dostalo do ovzduší šedesát kilogramů karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků, přičemž průměrná tepelná elektrárna po odsíření vypustí těchto látek přibližně šestkrát méně. Do havlovického ovzduší se dále dostalo během jednoho roku na třináct tun oxidu siřičitého a stejné množství prachu. „Pro lepší představivost: třináct tun prachu jsou tři až čtyři plně naložená nákladní auta. V případě oxidu siřičitého jde o plavecký bazén dlouhý šedesát metrů, široký třicet metrů a hluboký dva a půl metru,“ okomentoval tehdy výsledky výzkumu Bohumil Kotlík ze zdravotního ústavu.

Průměrné roční koncentrace prachu v relativně čistých Havlovicích byly srovnatelné s velkými městy, včetně některých míst v Praze s hustou automobilovou dopravou. Experti ze zdravotního ústavu naměřili v Havlovicích rovněž vysoké koncentrace zmiňovaného karcinogenního benzo(a)pyrenu, jehož roční průměr se blížil hodnotám v ostravském ovzduší, kde byl tehdy hlavním zdrojem znečišťování těžký průmysl. Ještě horší situace nastala v Havlovicích v okamžiku, kdy lidé do kamen přihodili také plastové lahve a další domácí odpadky. 

Jak šel čas s kotli

Září 2012

Začal platit nový zákon o ochraně ovzduší, podle něhož se domácnosti musí do deseti let zbavit kotlů první a druhé emisní třídy a nahradit je zdroji minimálně třetí emisní třídy (momentálně existuje pět emisních tříd).

Leden 2014

Zákaz prodeje kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy.

Leden 2018

Skončil prodej (nikoli provozování) kotlů třetí emisní třídy.

Září 2022

Zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy.