Pro Trumpa je největším soupeřem Čína, sbližováním s Moskvou ji může oslabit (ilustrační obrázek)
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Ekonomická válka
Tajný Trumpův plán? Sbližování s Kremlem může narušit rusko-čínskou spolupráci
V amerických médiích se objevilo přirovnání Donalda Trumpa k „Nixonovi naruby“. Sblížení Washingtonu s Moskvou by totiž mohlo narušit dobré vztahy Ruska s Čínou.
redaktor
Americký prezident Richard Nixon proslul sbližováním s čínským komunistickým režimem Mao Ce-tunga, pro které se vžilo označení pingpongová diplomacie. Prohloubil tím čínsko-sovětský rozkol, jenž se v 80. letech projevil dalším technologickým zaostáváním Sovětského svazu za Spojenými státy a jeho následným ekonomickým kolapsem.
Média v USA nyní přišla s teorií „obráceného Nixona“, kterou lze použít na Donalda Trumpa. Jeho sbližování s Putinovým Ruskem by mohlo narušit dosud bezproblémový rusko-čínský tandem. Trumpova vláda totiž jako největšího protivníka nevnímá Moskvu – na rozdíl od většiny evropských zemí – ale nejmocnější asijskou ekonomiku.
Odborníci na geopolitiku však namítají, že rozdělit Moskvu a Peking bude nesnadným úkolem. Nixon totiž dokázal díky radám diplomata Henryho Kissingera vnést rozkol mezi Sovětský svaz a Čínu skrze rozdíly v ideologii a nároky na stejná území.
Dnes k sobě ovšem mají obě východní velmoci mnohem blíže. Pro říši středu je navíc velmi výhodné nakupovat od Ruska zlevněné fosilní suroviny a Kreml držet ekonomicky „pod krkem“. Na oplátku z Číny do země prezidenta Vladimira Putina proudí řada komponentů a surovin, které jsou nezbytné pro ruský zbrojní sektor.
Putina a jeho protějšek Si Ťin-pchinga navíc pojí deset let osobních vazeb. Čína také odmítla ruskou agresi na Ukrajině označit za invazi a cenzurovala doma protiruské nálady.
Na druhou stranu Si Ťin-pching frustruje Putina svým přístupem k budování velkého plynovodu do Číny. Čínští nacionalisté rovněž poukazují na ztráty území na Dálném východě v 19. století na úkor Ruska.
„Věřím, že existuje možnost, že Spojené státy odtrhnou Moskvu od Pekingu. Moskva a Washington k němu sdílejí nedůvěru. Čína má územní nároky vůči Rusku, Spojené státy ne,“ tvrdí ředitel analytické firmy Strategy Risks Isaac Stone Fish. Asijská velmoc navíc pro Ameriku a její zájmy znamená mnohem větší hrozbu.
Analytik varšavského think-tanku Centrum pro východní studia Michał Bogusz si ale myslí, že ekonomické vazby mezi Ruskem a Čínou jsou velmi silné a je nepravděpodobné, že by Kreml tuto spolupráci úplně opustil a začal dělat významnější obchody s Američany. Podíl Číny na ruském zahraničním obchodu vzrostl z 18 procent v roce 2021 až na 33 procent v roce 2023.
Trump naopak do své vlády povolal lidi, kteří se netají protičínskými postoji. Pekingu pohrozil eskalací obchodní války, na veškeré čínské zboží uvalil dodatečné clo ve výši deseti procent.
Čína by naopak mohla ekonomicky využít Trumpovy protievropské a protiunijní postoje a získat na svou stranu opět Brusel. „Ale nebudou příliš tlačit na pilu, alespoň ne teď. Nechtějí přimět Američany, aby si to rozmysleli. Zlaté pravidlo politiky zní ,nikdy nepřerušuj svého nepřítele, když udělá chybu',“ vysvětlil expert na čínskou politiku Bogusz.
Peking by navíc mohl zvýšit svou geopolitickou váhu, pokud by se podílel na ekonomické obnově Ukrajiny. Čínské vedení oficiálně jednání Spojených států s Ruskem ohledně míru v Evropě přivítalo s komentářem, že se diskusí budou „ve vhodnou dobu“ účastnit všechny relevantní strany. Kyjev naopak jednání mezi Američany a Rusy bez zástupců Ukrajiny kritizoval.
