Evidentní neschopnost ministra financí Zbyňka Stanjury dostat výdaje eráru pod kontrolu ale není to nejhorší. Daleko dráždivější je, že nezvládá postavit do latě dokonce ani své kolegy ministry. Dokazují to hned dva příklady z posledních týdnů.

Správce státní kasy vyhlásil, že jeho hlavním trumfem proti bujení výdajů státního rozpočtu bude osekání dotací. Není se čemu divit: česká ekonomika se postupem času transformovala do podoby dotačního feťáka, kdy existují celé firmy, či dokonce podnikatelské obory, které jsou na dotacích životně závislé a bez subvencí z eráru by nedávaly ekonomický smysl.

Jenže zatímco Stanjura hrozil zemědělcům a dalším velkým příjemcům státních podpor, že je od penězovodu odřízne, utrhli se mu ze řetězu ministři, kteří naopak vymýšlejí dotace nové. S neuvěřitelnou lehkostí plánuje rozhazování peněz daňových poplatníků hlavně ministr životního prostředí Petr Hladík.

Ten už při svém nástupu avizoval, že dotacemi hodlá překopat celou českou ekonomiku. Rozum ale zůstává stát nad nápadem, podle nějž chce lidem dotovat opravy starých domů. Je to vskutku bizarní: stát sice tvrdí, že to chce dělat kvůli podpoře bydlení, ve skutečnosti ale směruje peníze majetným lidem vlastnícím nemovitost. Ne těm, kteří nemají kde bydlet.

Ještě otřesnější ukázkou dotování bohatých je pak plán ministerstva průmyslu na zavedení firemních dotací na pořízení elektromobilů.

Dostáváme se tak do situace, kdy na jedné straně stát osekává dávky, které ochudí rozpočty už tak nepříliš majetných, zatímco štědře přispívá bohatým.