Rekordních 94 milionů návštěvníků Španělska v roce 2023 vytvořilo poptávku po pracovních silách v hotelovém sektoru, gastronomii a dalších službách. Migranti tuto poptávku pomohli pokrýt (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Jak rozhýbat Evropu
Španělsko sází na migranty a jeho ekonomice to svědčí
K nastartování výstavního růstu jihoevropské zemi pomáhají „spousty turistů a spousty migrantů“. A Španělsko v tom zdaleka není samo. I Německý ekonomický institut upozorňuje, že bez 80 tisíc Syřanů v odvětvích od automobilového průmyslu po zdravotnictví by hospodářství našich západních sousedů trpělo.
editor
Restaurace v Madridu a Barceloně praskají ve švech, hotely hlásí plnou obsazenost a Španělsko si užívá titul nejvýkonnější ekonomiky světa roku 2024 podle prestižního britského magazínu The Economist. Co za tím stojí? Kromě silného turistického ruchu a levné energie odborníci poukazují na faktor, který se v jiných evropských zemích stává spíše politickým tabu – migraci.
Zatímco v Německu, Francii nebo Itálii se politické debaty kolem migrace nesou v duchu zpřísňování pravidel, španělský premiér Pedro Sánchez zvolil opačnou strategii. „Musíme si vybrat mezi otevřenou a prosperující zemí, nebo uzavřenou a chudou. Je to tak jednoduché,“ prohlásil loni v říjnu v parlamentu.
Ekonomická data správnost jeho přístupu potvrzují. Španělská ekonomika v roce 2023 rostla o 3,2 procenta, zatímco Německo zaznamenalo mírný pokles. Francie přidala jen 1,1 procenta a Itálie 0,5 procenta, připomíná web britského listu The Guardian.
„Neuzavírejme se migraci,“ vyzývají Německo šéfové Siemensu, Mercedesu a Deutsche Bank
K růstu výrazně přispěla nejen turistika, ale i migrace. Podle španělské centrální banky (Banco de España) pomohli migranti a lidé s dvojím občanstvím obsadit 409 tisíc z celkem 468 tisíc nově vzniklých pracovních míst v roce 2023, přičemž většina z nich přišla z Latinské Ameriky, Evropy a Afriky.
Podle Javiera Díaze-Giméneze z IESE Business School bylo k nastartování španělského růstu potřeba především dvou věcí: „spousty turistů a spousty migrantů“. Rekordních 94 milionů návštěvníků v roce 2023 vytvořilo poptávku po pracovních silách v hotelovém sektoru, gastronomii a dalších službách. Migranti tuto poptávku pomohli pokrýt a zároveň přispěli ke snížení nezaměstnanosti na nejnižší úroveň od roku 2008.
Evropa potřebuje pracovní sílu
Ve většině Evropy se migrace stala rozbuškou politických debat. Klasická pravice i její krajní varianta sázejí na tvrdou rétoriku, ale demografická realita mluví jasně – stárnoucí populace znamená méně lidí v produktivním věku a rostoucí tlak na důchodové a sociální systémy.
Německo, kde v únoru probíhají volby, řeší tento rozpor velmi názorně. Zatímco část politiků volá po návratu syrských uprchlíků do vlasti, studie Německého ekonomického institutu upozorňuje, že více než 80 tisíc Syřanů pracuje v odvětvích s akutním nedostatkem zaměstnanců – od automobilového průmyslu po zdravotnictví. V zemi působí přes pět tisíc syrských lékařů a jejich případný odchod by vedl ke „kritickému nedostatku“ zdravotnického personálu.
Jean-Christophe Dumont, vedoucí migrační divize OECD, zdůrazňuje, že ekonomický přínos migrace je dobře zdokumentovaný. „Migrace přispívá k produktivitě a dlouhodobému růstu příjmů na hlavu. Ve všech zemích OECD platí migranti více na daních a odvodech, než kolik čerpají v individuálních dávkách,“ uvedl pro The Guardian.
