Galicijské mušle v ohrožení: Dramatický úbytek mořských plodů děsí španělské rybáře

Galicijské mušle v ohrožení: Dramatický úbytek mořských plodů děsí španělské rybáře

Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Galicijské mušle v ohrožení: Dramatický úbytek mořských plodů děsí španělské rybáře

Španělská Galicie, druhý největší producent mušlí na světě hned po Číně, čelí bezprecedentní krizi. Místní rybáři hlásí alarmující pokles stavů měkkýšů, který v některých případech dosahuje až 90 procent. Situace je natolik vážná, že ohrožuje samotnou existenci tohoto tradičního odvětví.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Čísla, která berou dech

Statistiky z loňského roku jsou skutečně zdrcující. Produkce mušlí se propadla na nejnižší úroveň za posledních 25 let – ze čtvrt milionu tun v roce 2021 na pouhých 178 tisíc tun. Ještě dramatičtější je situace u dalších mořských plodů: úlovky srdcovek klesly meziročně o 80 procent a některé druhy škeblí dokonce o 78 procent.

Na vině je klima i znečištění

„Potřebujeme vědce, aby nám pomohli najít řešení,“ říká pro Guardian María del Carmen Besada Meis, která vede rybářské sdružení San Martiño v oblasti Ría de Arousa. Podle ní za dramatickým úbytkem stojí především klimatická změna. Nadprůměrné srážky v posledních dvou letech výrazně snížily slanost vody v ústích řek, kde se mořské plody tradičně loví a pěstují.

Marta Martín-Borregón z španělské pobočky Greenpeace označuje situaci za „katastrofální“ a upozorňuje na další závažný problém – znečištění. „Hlavním viníkem jsou odpady vypouštěné do ústí řek, ať už ze zemědělství nebo průmyslových podniků, například z konzerváren,“ vysvětluje. Podle údajů galicijské vodárenské společnosti dochází k vypouštění odpadů do moře více než dvoutisíckrát ročně, přičemž desetina těchto případů překračuje zákonné limity toxicity.

Teplá voda a modří vetřelci

Oteplování moří představuje pro místní ekosystém další ránu. „Ústí řek byla vždy charakteristická studenou vodou bohatou na živiny. S rostoucí teplotou některé druhy měkkýšů jednoduše nemohou prosperovat,“ vysvětluje Martín-Borregón. Situaci komplikuje i invazivní modrý krab, který se v teplejších vodách cítí jako doma a s chutí konzumuje místní druhy korýšů s vysokou tržní hodnotou.

„Takhle se nedá živit,“ uzavírá Besada Meis trpce. „Pracujeme dál, ale přežíváme jen díky sociálním dávkám.“ Jediným světlým bodem v této ponuré situaci je mírný nárůst produkce ústřic. To je však příliš málo na to, aby to vyvážilo drastický úbytek ostatních mořských plodů.