Španělské regiony protestují proti další expanzi větrné energetiky
Shutterstock.com
Zelená energetika
Raději víno než hlučné turbíny. Španělský venkov nechce další větrné parky, odmítá diktát Madridu
Španělské regiony si stěžují, že kromě vylidňování venkova dochází s rozvojem větrných parků i k narušení původní španělské krajiny. Vláda v Madridu přitom počítá s tím, že do konce dekády zdvojnásobí instalovaný výkon větrných zdrojů.
redaktor
Odpor obyvatel španělského venkova proti výstavbě dalších větrných parků názorně ilustruje příběh vinařské rodiny Nestaresových z vyhlášeného vinařského regionu La Rioja na severu země. Zakladatel rodinného vinařství José María Nestares si stěžuje na to, že vedle jejich vinic vznikl větrný park, který narušuje ráz celé krajiny.
„Produkce elektřiny z větrných farem se v našem regionu zvyšuje. Přitom má zásobovat velká města, jako je Madrid nebo Barcelona. Je to nespravedlivé,“ stěžuje si vinař.
Jeho názor není ojedinělý a dokládá rostoucí napětí mezi španělskými regiony a centrální vládou. Navíc regionální vedení provincie La Rioja odsouhlasilo moratorium na všechny nové energetické projekty, dokud nebude schválen zákon o krajině.
Většina venkovských regionů trpí tím, že se vylidňují a místní zastupitelé mají pocit, že jejich požadavky centrální kabinet ignoruje. Ukazuje to i plán současného premiéra Pedra Sáncheze, který vyhlásil národní zelený cíl – vyrábět do konce dekády z obnovitelných zdrojů 81 procent elektřiny.
V praxi to znamená, že se musí celkový instalovaný výkon větrných zdrojů zdvojnásobit až na 62 gigawattů. „Cíle jsou tak ambiciózní, že představují svou vlastní hlavní překážku,“ řekl k zeleným ambicím socialistického premiéra Javier Pamos, analytik společnosti Aurora Energy Research.
Odpor vůči výstavbě nových turbín na venkově roste. Provincie Galicie na konci minulého roku přijala návrh, který má zajistit, že energie vyrobená z větrných zdrojů zůstane alespoň z poloviny v daném regionu prostřednictvím dohod o nákupu elektřiny pro místní obyvatele a firmy. Opatření silně kritizuje energetický sektor i průmyslová lobby.
Výstavbu nových větrných turbín navíc blokují místní obyvatelé a ekologické skupiny stovkami žalob. Vlastníkům pozemků se nelíbí, že jim doslova za humny mají vyrůst monstra z oceli, betonu, sklolaminátu a epoxidové pryskyřice, která měří až 170 metrů. Obyvatelům vadí kromě hluku i to, že budou místní kopce zničeny a vyplněny betonem.
Německo bez fanfár opouští zelené sny. Plynové elektrárny získají dotace na další dekády
Španělsko mělo až dosud pověst země, která se k rozvoji obnovitelných zdrojů staví přátelsky. V současnosti mají větrné parky instalovaný výkon 32 gigawattů, což je v rámci EU hned po Německu nejvíce.
Odpor vůči novým realizacím větrných parků, které počítají se stále vyššími turbínami, ve většině zemí ale roste. Nový americký prezident Donald Trump dokonce slíbil, že na federální půdě nebo v amerických pobřežních vodách už žádný podobný projekt nevznikne.
O výhodách větrné energie bude těžké přesvědčit španělské vinaře, kteří utvářejí kulturní krajinu po celé generace. „Prostředí, kde se víno vyrábí, je součástí konečného produktu. Přítomnost obrovské turbíny vedle vinice je nepřijatelná,“ shrnuje sestra vinaře José Maríi Marisa.
