Ne že by Arktida nebyla předmětem politického soupeření. Ale navzdory geostrategické a budování vojenské přítomnosti v arktické oblasti v posledních letech (zejména z ruské strany) až dosud osm „arktických zemí“ dokázalo spolupracovat. Ruská invaze na Ukrajinu tuto regionální spolupráci ohrožuje.

I vzhledem k tomu, že kvůli stále teplejšímu počasí polární led dramaticky ustupuje, zaznamenává oblast Arktidy zřetelný nárůst vojenských sil, především ze strany Ruska. Pod tou vágní formulací se skrývá renovace letišť, modernizace radarových systémů či budování systémů protivzdušné obrany na ostrovech Kotělnyj a Novaja Zemlja. Rusko také v Arktidě testovalo hypersonické řízené střely a podmořské drony na jaderný pohon. Netřeba dodávat, že ve členských státech NATO to dává vzniknout obavám.

Stále nebezpečná

„Arktida se mění – nejen pokud jde o změnu klimatu, ale také politické napětí je viditelnější než před deseti až patnácti lety,“ citoval server intellinews.com Michaela Rühleho, vedoucího sekce klimatické a energetické bezpečnosti v NATO. Aliance má mezitím podle něho k oblasti „ambivalentní“ postoj. „Vojenská konkurence přiostřila. Navýšili jsme vlastní vojenskou přítomnost, protože Rusko zvýšilo svoji, ale mezi arktickými spojenci stále není chuť ustoupit od obecného opatrného přístupu,“ řekl Rühle.

Arktida je sice stále dostupnější, ale pořád ne bezpečná. Marisol Maddoxová, hlavní arktická analytička z Polárního institutu Mezinárodního vědeckého centra Woodrowa Wilsona, zdůraznila pro intellinews.com, že i když se tranzitní sezona prodlužuje, je to „stále velmi riziková oblast“. Na podzim 2021 uvázly v ledu u ruského pobřeží při brzkém mrazu více než dvě desítky lodí.

týdeník HROT

Rusko přitom stupňuje své ambice v oblasti lodní dopravy způsobem, který podle Maddoxové „opravdu není úměrný jeho schopnosti reagovat na každý incident, ať už jde o únik ropy, nebo o něco jiného“. Potřeba spolupráce v Severním ledovém oceánu se tak rozšiřuje i na pátrání a záchranu. Arktické vody křižují výletní linky, tankery na LNG i jaderné ponorky, a spolupráce pobřežních stráží se satelitními monitorovacími systémy je dosud v plenkách.

Technologie budou chybět

Hrozba plnokrevné války na Ukrajině, která se dotýká členů NATO, tento typ spolupráce neusnadňuje. Podle Michaela Manna, zvláštního arktického zplnomocněnce Evropské unie, již došlo k omezení spolupráce mezi zeměmi EU a NATO na straně jedné a Ruskem na straně druhé. „Je zřejmé, že došlo k omezení spolupráce s Ruskem, ale stále s Ruskem pracujeme na určitých projektech, pokud jsou v souladu s naší celkovou zahraniční politikou vůči Rusku, pokud je pro obě strany výhodná,“ řekl serveru Mann.

S Maddoxovou i Rühlem se shoduje v tom, že válka na Ukrajině bude mít pro ruské zájmy v Arktidě negativní dopad. „Nejdůležitější je i pro Rusko schopnost nadále spolupracovat na otázkách týkajících se změny klimatu,“ řekla Maddoxová. Není podle ní v zájmu Moskvy, aby v Arktidě vypukla válka, protože si Moskva od regionu hodně slibuje po ekonomické stránce. 

A tady je kámen úrazu. „Sankce vůči Rusku kvůli Ukrajině zahrnují technologie, které Rusové potřebují k těžbě zdrojů na severu,“ řekl činovník Aliance Rühle.