Vstup neutrální severské země, která má s Ruskem kromě dlouhé hranice i společnou historii, do NATO je pro Rusy značně frustrující. Od začátku 19. století až do bolševické revoluce Finsko patřilo pod carské Rusko. 

Jednoznačně jde o velkou geopolitickou porážku Kremlu a Vladimira Putina, který invazi na Ukrajinu obhajoval i s tím, že se Severoatlantická aliance nebezpečně přibližuje k hranicím Ruska a „denacifikace“ Ukrajiny tomuto trendu zabrání. S rychlým připojením Finska (Švédsko stále čeká na schválení od Turecka a Maďarska) do NATO určitě před více než rokem ve svých plánech nepočítal.

Nespokojenost s tím, že se Helsinky, které po roce 1945 zvolily neutralitu, aby si na Moskvě udržely nezávislost, staly součástí nejsilnější vojenské aliance na světě, silně rezonovala v ruské státní televizi. 

Ruský vojenský expert Igor Korotčenko dokonce vzkázal Kremlu a vedení ruské armády, aby se nezaměřovaly pouze na možnost, že na finském území podél ruské hranice rozmístí Spojené státy jaderné hlavice. Spíše se mají soustředit na kvalitu finské armády a její modernizaci včetně nákupu amerických stíhaček F-35. Varoval i před zvýšenou aktivitou finských tajných služeb.

Finové mají kvalitní armádu

Šéfredaktor vojenského webu Národní obrana Korotčenko v ruské televizi Rossija-1 připomínal hlavně finskou „vážnou vojenskou sílu“. „Hlavním problémem, se kterým se nyní budeme setkávat, není ani tak potenciál budoucího rozmístění amerických taktických jaderných zbraní ve Finsku, ale spíše samotný potenciál finské armády,“ řekl ruský plukovník ve výslužbě. 

Hrozí, že v případě mobilizace Finsko postaví do zbraně milion odhodlaných, dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků. A to by pro Rusko představovalo z vojenského hlediska vážnou komplikaci.

Čerstvý vstup Finska do NATO také znamená pro Kreml vážnou komplikaci, protože se výrazně prodlužuje hranice s členskými zeměmi Aliance, až na dvojnásobek. Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Alexandr Gruško už prohlásil, že ruská armáda bude muset v západních a severozápadních oblastech Ruska navýšit počet vojáků. 

Moskva nyní operuje s tím, že se na území Finska mají rozmístit nové jednotky členských zemí NATO. Na druhou stranu Putin už oznámil, že rozmístí jaderné hlavice na území Běloruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zatím jaderné vydírání Moskvy komentoval umírněně, zdůraznil ale, že není možné, aby Rusko omezovalo evropskou bezpečnost. 

Korotčenko nicméně schvaluje politiku Kremlu co nejvíce jaderně „odstrašovat“ Západ. Jinými slovy, ruský plukovník uznal, že Rusko má v počtech a možnostech protivzdušné obrany vůči NATO mezery. 

Zejména se obává nákupu nových stíhaček F-35 a využití finských letišť. Finská vláda už v roce 2021, tedy před začátkem ruského útoku na Ukrajinu, objednala 62 kusů nejmodernějších amerických letounů, před kterými mají Rusové očividně respekt. Dodány mají být v letech 2025 až 2030. Korotčenko se obává i práce finských tajných služeb, které využívají své ruské zdroje, například o plánech války na Ukrajině.

Šílené nápady

V ruské státní televizi zazněly i „šílenější“ nápady, jak neutralizovat Finsko. Jedním z nich je „osvobození“ země tisíce jezer, protože podle ruské logiky byli Finové v 18. a 19. století součástí ruské říše.

Šéf moskevského centra pro strategickou komunikaci Dmitrij Abzalov popsal současnou situaci ve Finsku jako zmatek a nepořádek, protože se evidentně Kremlu vymkla z rukou. Moderátorka stanice Rossija-1 Olga Skabejevová sousední skandinávskou zemi považuje přímo za „naši historickou zemi“, kterou je nutné osvobodit. Nejprve je nutné dokončit práci na Ukrajině, shodli se hosté v prokremelské televizi.

Moskva navíc zastrašuje i Švédsko. Ruské velvyslanectví ve Stockholmu už varovalo před použitím jaderných zbraní vůči Švédsku, které s Ruskem nemá ani společnou hranici.